Věděli jste, že v Číně zdaleka nežijí jenom Číňané?

Vzhledem k převažujícímu trendu ve světové žurnalistice používat mezinárodní transkripci (tzv. pinyin, v české transkripci pchin-jin), nebudeme ani my dělat výjimku. Pro případné zájemce o transkripční tabulku pro ryze českou výslovnost čínských vlastních jmen, zeměpisných názvů apod. lze doporučit automatický převodník na stránkách www.cinsky.cz, kde se nachází také elektronický čínský slovník.

A nyní již vzhůru do Číny. Dnes se podíváme na jihozápad, do provincie Guizhou, kde žije kromě většinové národnosti Han i 49 dalších národnostních menšin. Každá z nich dodržuje své tradice a žije svou svébytnou kulturou. Navštivme tedy lid kultury Tunbao, který ač je příslušníkem většinové národnosti Han, má svou zajímavou tradici a původ. Jeho předkové přišli do provincie Guizhou ze 2 500 km vzdáleného města Nanjingu, někdejšího císařského hlavního města ležícího na východě Číny.

Místo, kde žije lid kultury Tunbao, se nachází necelou hodinu jízdy autem od města Guiyang, administrativního centra provincie Guizhou. Při procházce máte pocit, že všechno, snad jen s výjimkou odpadkových košů, je zde z kamene: kamenná je hlavní městská brána, domy, kamenné jsou i cesty. Okna kamenných domů připomínají trychtýřovité střílny starověkých pevností. Tu a tam se na ulicích objeví typické altánky, ve kterých místní ženy tak rády popíjejí vynikající čínský čaj. Pokaždé, když dovnitř vstoupí nový neznámý host, zazní mu na uvítanou píseň tradičního čajového obřadu.

Slova písně vítají hosty přicházející z dalekých cest a vítají i všechny ty, kteří se přišli seznámit s kulturou lidu Tunbao. Čaj je lahodný a hostitelky jsou ve slavnostním oblečení.

Historie této zvláštní skupiny obyvatel sahá až do období dynastie Ming, která vládla v Číně před více než 600 lety. Její předkové byli příslušníky mohutné císařské armády, vyslané do provincií Guizhou a Yunnan ze vzdáleného Nanjingu. Armáda měla za úkol vybudovat a střežit pevnosti na jižní hranici říše. Jejich obydlími byli opevněné vojenské budovy. Odtud také pochází tradice kamenných staveb i vlastní název Tunbao, který lze volně přeložit jako pevnost či opevnění.

Strohému vojenskému stylu odpovídají i tradiční lidové kroje. Ženy se rády zahalují do šátků, jejichž barevná symbolika je bezesporu zajímavá: svobodné ženy nosí šátky pestře zbarvené, vdané pak šátky bílé. Bílá barva má symbolizovat touhu prožít se svým manželem dlouhý život až do stařeckých šedin. Při úmrtí v rodině se žena halí do šátku žlutého. Je-li dotyčná žena v rodině nejstarší, pak nosí výhradně šátek černý.

Lid kultury Tunbao se vyznačuje příjmeními, která jsou typická i pro obyvatele Nanjingu. Kontakty s dávnou domovinou jsou patrné i v oblasti kultury. Tradiční čínská opera odráží 600 let staré nanjingské prvky a u příběhů jsou časté zejména vojenské motivy. Navštívit lid kultury Tunbao a nezhlédnout osobitou verzi tradiční čínské opery, je nemyslitelné. Slova písně říkají: "Vzácní hosté, vítejte do naší vesnice, račte prosím zhlédnout naše představení, ať vás provázejí ve vašem životě všemožná požehnání."

Lidé kultury Tunbao nezaostávají za rychle se rozvíjející moderní společností. Přestože v jejich domácnostech najdeme prakticky stejné vybavení jako u obyvatel velkých měst, žijí si dál svým životem v pozoruhodně vystavěných kamenných vesničkách. Stejně jako jejich předkové, kteří přišli do provincie Guizhou z 2500 km vzdáleného Nanjingu. A zde dnes končí naše krátké putování. Na další cesty se vypravíme zase příště.