Vědci zkoumají rizika tání himalájských ledovců

6. březen 2006
Monitor

V Himalájích má vzniknout nová meteorologická stanice, která bude zkoumat důsledky globálního oteplování především na himalájských ledovcích.

Stanice by měla být umístěna na největším himalájském ledovci v oblasti Everestu v Nepálu. Existuje mnoho zpráv o ústupu ledovců v této oblasti, ale tato meteorologická stanice bude schopna přesně stanovit změny místního klimatu. Ty byly dosud sledovány hlavně prostřednictvím satelitních snímků nebo díky jednorázovým vědeckým výpravám.

Jedna část meteorologické stanice bude na ledovci zaznamenávat intenzitu slunečního záření, vlhkost, teplotu, či sílu a směr větru. Další část bude umístěna v řece, kterou zásobuje 35 km dlouhý ledovec, aby určila, jak se mění její tok v důsledku jeho tání.

Předchozí studie dokazují, že teplota v Himalájích roste o 0,06 stupňů Celsia za rok, což zdánlivě není mnoho, podle vědců je to však důkazem toho, že se ledovcová jezera kvůli tání ledovců plní stále rychleji. V Nepálu v Himalájích je 3250 ledovců a 2315 z nich mají ledovcová jezera, která rostou do nebezpečné velikosti. Ukázalo se, že mezi léty 1970 a 1989 mnoho ledovců okolo Everestu ustoupilo o 30-60 metrů. Tento trend je i v dalších oblastech. A nejen v Himalájích. Třicet hlavních světových ledovců ustoupilo mezi léty 1980 a 2002 v průměru o 6 m.

Kromě toho, že ledovce jsou přirozenou zásobárnou ledu a pitné vody, jsou tu i další rizika. Dvacet ledovcových jezer v Nepálu a 24 v Bhútánu se tak rychle naplňují, že jejich stěny nejspíš v roce 2009 prasknou. V takovém případě by se kromě vody vyvalilo i obrovské množství bahna a balvanů. K něčemu podobnému už došlo v roce 1985, tehdy podobné protržení ledovcového jezera zavinilo smrt 20 lidí. Největší katastrofou by však bylo, kdyby v Himalájích došlo k zemětřesení, které by způsobilo protržení desítek těchto jezer současně. V rizikových oblastech žije na 30 000 lidí. Současně hrozí, že v případě zániku ledovců by vyschly řeky, které jsou z nich napájeny, což by způsobilo další katastrofu. Musíme si uvědomit, že v jejich okolí žijí miliony lidí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.