Vědci z Opavy na stopě červí díry? „Vysvětlovalo by to efekty, kterým jinak nerozumíme,“ říká spoluautor

7. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Existence červích děr může být skutečná

Červí díra je jev, o kterém se poměrně často hovoří, ale málo se něm ví. Jde o hypotetický vesmírný objekt popsaný Albertem Einsteinem. A právě k potvrzení Einsteinovy teorie se teď přiblížili vědci ze Slezské univerzity v Opavě, kteří popsali rentgenové záření, jehož vlastnosti lze pravděpodobně připsat existenci červí díry. Co přesně vědci zjistili, přibližuje ve Vědě Plus Zdeněk Stuchlík, profesor, spoluautor výzkumu a ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

„Když pozorujeme černou díru, můžeme její hmotnost určit několika různými způsoby a vychází pořád stejná. Jenže to, co vychází u hvězdných černých děr, přestává absolutně fungovat v okamžiku, kdy pozorujeme oscilace v případě supermasivních černých děr v aktivních galaktických jádrech,“ popisuje Stuchlík a pokračuje:

Čtěte také

A tak nás napadlo, že budeme testovat různé možnosti pro vysvětlení té diskrepance. A ukázalo se, že jedna ze schůdných možností je ta, že v těch aktivních galaktických jádrech, alespoň v některých případech, by místo černé díry mohla být takzvaná červí díra, tedy obrazně řečeno něco jako stabilizovaná černá díra.“

To v žádném případě není potvrzení existence červí díry, zdůrazňuje vědec. „Je třeba to brát skutečně s rezervou – pouze tak, že jsme ukázali, že červí díry by mohly být velmi racionálním vysvětlením pro ty efekty v aktivních galaktických jádrech, pro něž nemáme vysvětlení v případě standardních černých děr nebo jiných objektů.“

Co přesně jsou červí díry a jak k této tezi vědci dospěli? Poslechněte si Vědu Plus. 

Také uslyšíte, že začíná vyklápění levé strany hlavního zrcadla vesmírného dalekohledu Jamese Webba. A dozvíte se o výzkumu chrámu, který nezmiňuje Bible.

autor: Jan Burda
Spustit audio

Související