Večeře z popelnice může být dobrota, ale riskantní

14. září 2014
Za hranou
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bezdomovec probírá popelnice

V kontejneru s odpadky nehledají jídlo zdaleka jen lidé bez domova. Fenomén zvaný dumpster-diving, neboli volněji přeloženo „potápění se do kontejnerů za supermarkety pro jídlo“, je populární mezi některými mladými ekologicky a nekonformně smýšlejícími lidmi, kteří tak také vyjadřují svůj protest proti plýtvání jídlem.

Supermarkety totiž často vyhazují jídlo s prošlou minimální trvanlivostí, které se ještě dá spotřebovat, či jen jídlo s poškozeným obalem nebo estetickou vadou, které je ale jinak konzumovatelné bez problémů. Celkově se v Evropě ročně vyhodí asi 89 milionů tun nespotřebovaných potravin, část z toho mají na svědomí právě prodejní řetězce. Problém ale je, že i vyhozené jídlo stále de facto někomu patří, ať už supermarketu, nebo firmě, která likviduje odpad a podle takového výkladu jde o krádež.

Minulý rok tak například byli z krádeže obžalováni tři muži z Londýna, kteří si z popelnice za supermarketem Iceland vzali sýr, rajčata a houby. Po několika měsících byli nakonec v lednu tohoto roku zproštěni obžaloby. Supermarkety nicméně stále častěji odpadky zamykají, nebo je jejich pracovníci dokonce znehodnocují savem a jinými chemikáliemi.

Pokud se ptáte, jaké jídlo se dá vlastně najít v kontejneru za supermarketem, a zda má cenu ho vůbec jíst, budete možná překvapeni. Vydal jsem se s dvěma pražskými dumpster-divery na lov do kontejneru za jeden velký supermarket na okraji Prahy. Kolem jedné ráno jsme se dostali na místo ke dvěma velkým černým kontejnerům a množství jídla, které jsme našli vyhozené v kontejnerech, bylo zarážející. Sbírka dobře vypadajících rajčat, okurek, banánů, hroznového vína či paprik bohužel ležela mezi mnoha dalšími odpadky a kontejnery poměrně páchly.

Nakonec dvojice uvařila z nalezených paprik a rajčat a další zeleniny lečo, které jsme společně snědli. Musím tu přiznat, že přestože chutnalo výborně a neměl jsem po něm žádné zdravotní problémy, musel jsem myslet na to, v čem všem se předtím ta zelenina válela. Profesorka Kateřina Demnerová z Laboratoře potravinářské mikrobiologie Vysoké školy chemicko- technologické mi k tomu řekla:

„Když je to v kontejnerech otevřených vnějším podmínkám, tak to znamená, že tam třeba naprší, určitě je tam větší vlhkost a to je dobré prostředí pro růst plísní, které to mohou snadno kontaminovat. Může tam být ale kontaminace například kovy z jiných odpadků. Může to být i kontaminace rázu chemického.“

Dumpster-diving, nebo také freeganism, jak zní jiné označení této činnosti, je samozřejmě důležitý zdroj potravin pro lidi bez domova. Tuto činnost jim usnadňuje organizace Food not bombs, která také z vyhozeného jídla vaří společné večeře pro lidi bez domova.

Adéla, které působí v jedné skupině Food not Bombs v Praze, mi řekla, že takové jídlo dobře myjí a pečlivě tepelně upravují a nikdy se nesetkali s tím, že by oni, nebo jejich strávníci měli zdravotní problémy.

„Například ti bezdomovci, pro které vaříme, tak jako tak to jídlo z popelnic jedí a sami nemají možnost si ho uvařit, takže si myslím, že tohle je lepší cesta, aby si dali dobře ochucené a tepelně upravené jídlo, než aby jedli zbytky z popelnic přímo,“ říká Adéla z Food not Bombs. Food not bombs vaří takové jídlo pro potřebné každou neděli.

autor: Dalibor Zíta
Spustit audio