Ve Španělsku byl doporučen nový předseda Lidové strany

1. září 2003

Posledního půl roku v křesle ministerského předsedy čeká šéfa španělské Lidové strany José Maríu Aznara. Tolik totiž chybí do parlamentních voleb na jaře příštího roku, ve kterých už Aznarovi nepůjde o obhajobu premiérského úřadu. Španělský premiér už loni oznámil, že se jeho dosavadní působení ve vrcholné politice uzavře s koncem funkčního období současného Parlamentu. Aznarův dlouho avizovaný odchod samozřejmě otevřel prostor ke spekulacím o tom, kdo ho v nejvyšší stranické, v případě úspěšných voleb i v nejvyšší vládní funkci, vystřídá.

Odpověď na první polovinu otázky je od uplynulého víkendu známá. Novým šéfem strany se stane 48letý Mariano Rajoy. Aznarův dlouholetý spolupracovník a v současnosti první místopředseda vlády, pověřený zároveň funkcí mluvčího kabinetu. Rajoy dostal přednost před dalším vicepremiérem v zahraničí známějším Rodrigem Ratem, který stojí v čele Ministerstva hospodářství. "Nejtěžší volba mého života", komentoval Aznar svůj výběr mezi oběma politiky. O tom, že se širší vedení strany s Aznarovou volbou ztotožní, ovšem nikdo nepochyboval.

Podle opozičních socialistů znamená změna v čele vládní strany jediné. Lidovce už nebude řídit Aznar, ale bude je ovládat, cituji, "aznarismus", jehož je prý Rajoy ideálním reprezentantem. Jisté je, že nový šéf strany nemá důvod základní směřování Lidové strany nijak měnit. Lidovci jsou ve Španělsku u moci nepřetržitě od roku 1996, především díky Aznarově systematickému úsilí tlačit přirozeně pravicovou formaci co nejvíce k politickému středu. V posledních volbách v roce 2000 přinesla tato taktika Aznarovi absolutní většinu křesel v Parlamentu.

Šéfem mimořádně úspěšné volební kampaně nebyl tehdy nikdo jiný než právě Mariano Rajoy. Někdy poněkud plaše působící politik je zdatným vyjednavačem, který se může opřít o dlouholeté a bohaté zkušenosti z vlády. V uplynulých 7 let měl Rajoy v Aznarově kabinetu na starosti 4 různé resorty. Pověst ostříleného muže do nepohody potvrdil naposledy loni na podzim. Tehdy musel z pověření premiéra Aznara řešit ekologickou krizi, způsobenou potopením ropného tankeru Prestige u břehu severozápadního Španělska.

Spolehlivou dvojku španělské Lidové strany i vlády teď ale čeká bezesporu nejnáročnější období dosavadní politické kariéry. Pro to, aby se stal úspěšným vůdcem strany, případně stejně úspěšným ministerským předsedou, musí Rajoy učinit více, než jen mechanicky pokračovat v Aznarově dosavadní politice. Budoucímu šéfovi vládní strany to ostatně připomínají nejnovější průzkumu veřejného mínění. Opoziční socialisté podle nich za lidovci zaostávají už jen o 6 procent.

To zajisté není nijak velký rozdíl na to, aby se do voleb nemohl ještě zmenšit, nebo dokonce zmizet úplně. Podle očekávání by měl Rajoy s nástupem do čela strany opustit vládu, aby se mohl soustředit na vedení předvolební kampaně. Šéf socialistů José Luis Rodriguez Zapatero nového protivníka přivítal jízlivou poznámkou o tom, že si musí získat důvěru nejen premiéra Aznara, ale i španělských voličů. Pokud si Rajoy v předvolební kampani bude počínat stejně úspěšně jako před třemi lety, mohla by Zapatera jeho dnešní uštěpačnost hodně mrzet.

autor: Bohumil Šrajer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.