Ve jménu kříže a hvězdy

Řád Křižovníků s červenou hvězdou se vyvinul z laického špitálního bratrstva, které je k roku 1233 připisováno sv. Anežce. Původně členové řádu působili v kostele sv. Haštala v Praze. O čtyři roky později papež Řehoř IX. povýšil bratrstvo na řád s řeholnímu pravidly sv. Augustina a po krátkém pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí, přichází Křížovníci v roce 1252 k Juditinu mostu, kde budují špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Odtud pak svou působnost rozšiřují na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.

Během let Křížovníci přestáli mnohé kritické okamžiky, jak připomíná také PhDr. Marek Pučalík O.Cr., jeden z členů řádu, který se podílel jako autor na přípravách výstavy Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice.

PhDr. Marek Pučalík O.Cr. při konferenci Sv. Anežka Česká a velké ženy její doby na Katolické teologické fakultě|foto: Adriana Krobová

Kromě údržby mostu, který získali do správy díky své výhodné poloze, se Křížovníci primárně věnovali špitální činnosti a duchovní správě na svěřených farách. Až do konce 13. století byli do komunity přijímány také ženské členky řádu, které obstarávaly práci ve špitálech. Do 18. století byli přijímáni také laičtí bratři, ale později už pouze kněží. Řádová statuta jsou datována rokem 1675, ale prošla ještě dalšími úpravami v 70. letech 19. století a také v posledních letech 20. století. Nejvyšší představený řádu měl nejprve titul Mistra, později Generála a Velmistra.

Krize přežilo 7 bratrů
Největšího rozkvětu dosáhl Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou za vlády Karla IV., kdy spravoval 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a Uhrách. Po Karlově smrti přichází kritické etapy v podobě husitství nebo josefínských reforem, které členové řádu dokázali zvládnout. Nejtěžší chvílí pro existenci řádu byl nakonec komunistický režim. Křižovníci kvůli obavám z událostí příštích let totiž nepřibírali do řádu nové členy. Listopadu 1989 se dožilo pouhých 7 bratrů.

Křižovníci a sv. Anežka
Přes všechny útrapy a boje o existenci, nepřestal Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou pečovat o kult sv. Anežky. Křížovníci jsou zadavateli různých uměleckých děl a některé si můžete prohlédnout na výstavě Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice.
Například si můžete prohlédnout Brevíř Velmistra Lva z roku 1356, který, přestože patří Křižovníkům, je kvůli bezpečí uložen v depozitářích Národní knihovny. Na výstavě bude návštěvníkům představen jen po omezenou dobu.

Křižovníci stojí také u realizace jedné z nejzajímavějších součástí výstavy – tzv. Puchnerovy archy. Spolupráce členů řádu a Národní galerie totiž poprvé od časů baroka dovolila zrealizovat instalaci oltáře Mikuláše Puchnera tak, jak jej popisují písemné prameny. Velmistr řádu je navíc spojen také s dalším z představených děl - metrové monstrance z roku 1754. Dalším zajímavým předmětem je také nedávno představený rokokový relikviář s ostatkem sv. Anežky anebo kniha z roku 1701 Milá choť nebeského Miláčka blahoslavená Anežka panna.