Včelí anarchie

Už starověcí filosofové považovali včelstvo za nedostižný vzor lidského státu. Fascinovala je pracovitost dělnic i racionální vláda královny. Složité předivo vztahů uvnitř včelího společenství je výsledkem milionů let evoluce. Neznamená to, že by včely neprožívaly revoluce, puče či doby anarchistického bezvládí.

Do kritické situace upadá včelstvo ve chvíli, kdy uhyne matka. Ta jediná plodí nové pokolení dělnic, které mohou udržet společenství v chodu. Pokud se dělnicím nepodaří na poslední chvilku vychovat z některé z larviček novou vládkyni, je osud včelstva zpečetěn. Je odsouzeno k vymření.

V této vypjaté situaci se dělnice pokusí o cosi, co bychom mohli nazvat "genetickou labutí písní". Začnou samy klást vajíčka. Na rozdíl od královny dělnice nikdy neabsolvovaly zásnubní let se smečkou rozvášněných trubců. Nemají v těle zásobu spermií pro oplození vajíček, a kladou proto neoplozená vajíčka, z kterých se líhnou výhradně trubci. Včely se zjevně řídí zásadou "lepší málo, nežli nic". Trubci včelstvo nezachrání. Existuje ale určitá šance, že se spáří s budoucí královnou cizího včelstva a předají tak geny rodného včelstva dalšímu včelímu pokolení.

Zajímavá situace nastává u asijských včel květních. Také jejich dělnice objeví po smrti královny v torně pomyslnou maršálskou hůl a začnou klást vajíčka v jakési "hře na královnu". Kupodivu na to nejsou samy. Osiřelé včelstvo záhy vypátrají dělnice z cizích včelstev, které mají svou královnu stále ještě doma. Přesto se rozhodnou pro bleskovou změnu bydliště a nastěhují se do osiřelého včelstva. Dokonale splynou s davem a začnou také klást vajíčka. A vedou si nadmíru zdatně. I když netvoří více než 5 % z celkového počtu včel, na celkové produkci vajíček se podílí až ze 40 %. Z trubců, kteří opouštějí osiřelé včelstvo, tvoří jejich potomci více než pětinu.

Tento včelí puč poprvé pozorovali v Malajsii australští entomologové a informovali o něm na stránkách vědeckého časopisu Nature. Podivné chování včel květních stále ještě halí některá tajemství. Není například jasné, jak si včelí vetřelkyně zajistí v cizím včelstvu neviditelnost. Včely jsou na přítomnost cizích dělnic obvykle velice háklivé a neváhají na ně nevybíravě útočit. V atmosféře rozpadu a chaosu po smrti královny už ale zřejmě ze své obvyklé ostražitosti hodně sleví. Na druhé straně není jasné, proč stejnou taktiku k pronikání do osiřelých včelstev nevyužívají i jiné druhy včel, například i naše včela medonosná.

Australští entomologové se domnívají, že kolonie včel květních je k průnikům vetřelců mnohem náchylnější, protože ji tvoří jen jediný plást zavěšený volně na větvi. Taková kolonie je přístupná ze všech stran. Včela medonosná dává přednost stavění hnízda v dutinách s úzkým vletovým otvorem, který se dá velmi snadno hájit.