Václav Klaus v rozhovoru pro Die Zeit: "Obávám se, že v důsledku vzniku nadnárodního státu bude v Evropě ohrožena demokracie."

17. duben 2003

Český prezident byl a je proti válce v Iráku. Svůj názor nezměnil ani poté, co konflikt skončil. A navíc ještě odmítá i případné další válečné konflikty, které by mohly přinést demokracii například do Sýrie nebo Severní Koreje: "Nemám rád vývoz revoluce, demokracie nebo společenské transformace. V bývalém komunistickém Československu se mluvilo o "vývozu socialismu". To jsem vždy odmítal", říká Klaus.

Stejně tak hlava českého státu nesouhlasí s přesvědčením, že je potřeba podporovat osvobozenecká hnutí. "To byla vždy pozice přívrženců levice", vysvětluje německému týdeníku. Z tohoto pohledu se Klausovi zdá, že také válka v Iráku byla levicovou válkou. Prezident k tomu doslova uvádí:"Samozřejmě je mi známo, že americký prezident na této ideologické straně nestojí. Přesto je však koncept iráckého konfliktu levicový. Levice chce totiž exportovat to, co považuje za dobré. Ten, kdo stojí ideologicky na konzervativní, pravicové straně barikády, s tím proto nemůže souhlasit".

"Podporujeme humanitární pomoc Iráku, nejsme však součástí bojující koalice". Taková je podle prezidenta Václava Klause v souvislosti s válkou v Iráku pozice české republiky. Hlava českého státu neakceptuje tvrzení, podle něhož irácká krize způsobila trhliny mezi některými evropskými státy. "Toto rozdělení Evropy nepřijímám, je nesmyslné. Odmítám také otázku, zda stojíme na americké, nebo německé, nebo francouzské straně", uvádí Klaus a opakuje: "Já stojím na české straně".

Český prezident sice nesouhlasil s americkým postupem v Iráku, na druhé straně ale vždy obhajoval transatlantickou solidaritu. Žádný rozpor v tom ale nevidí: "Mohu být proti vojenské operaci v Iráku a ve dvaceti dalších případech stát na straně Ameriky", říká k tomu Klaus. Evropa by se podle českého státníka neměla snažit o vytvoření jakési protiváhy ke Spojeným státům. V dnešním světě by měla hrát spíše komplementární roli.

Za opravdový problém potom prezident považuje ohrožení demokracie, které představuje sjednocení Evropy a vznik nadnárodního státu na Starém kontinentě. A na přímou otázku týdeníku Die Zeit, zda pro něj Evropská unie nepředstavuje spíše noční můru, Klaus odpovídá: "Vstup do Evropské unie opravdu nikdy nebyl mým snem, ale nemáme alternativu. Vždy jsme byli součástí Evropy. Bez členství v Evropské unii dnes v Evropě nemůže být nikdo. Je to sňatek z rozumu, ne z lásky. Pro středoevropskou zemi, která neleží na ostrově nebo na okraji Evropy, je ale nevstoupit do Unie jednoduše nemožné".

Václav Klaus je přesvědčen, že Praha patří do Evropy stejně, jako například Lisabon nebo Dublin. Členství v Evropské unii je tak potom jakési oficiální potvrzení, že Česká republika je normální, standardní, vyspělá a bezproblémová země. Praha má příští rok vstoupit do Unie spolu s dalšími devíti státy. Český prezident však neočekává, že tyto země v Evropské unii vytvoří nějakou východní frakci.

"Tyto státy jsou po politické, ideologické a společenské stránce do velké míry srovnatelné s dnešními členy. Na druhé straně jsou rozdíly mezi mnohými stávajícími zeměmi Unie větší, než rozdíly mezi přistupujícími státy a Unií", zdůrazňuje Klaus. Podle něj také existují značné rozdíly i mezi desítkou nováčků, a proto dodává: "Neočekávám, že se po rozšíření v Unii vytvoří nějaké bloky".

autor: Šárka Daňková
Spustit audio