Václav Klaus v Číně

Od nezapomenutelných zápasů se Sovětských svazem po roce 68 se hokej stal politickou záležitostí a nejenom to. Útočí i na naše v nevědomí zasuté mytologické spoje s minulostí, na poetiku zcela současnou, hojí i krášlí naše komplexy a dává nám útěchu idylických časů mužů v ofsajdu, kteří věděli, že lidská existence je věc nesmírně důležitá, výsledek derby pak rovněž.

Dokonce došlo u nás k dalšímu neuvěřitelnu a po ideologických operách, kde kdysi na prknech jež patřila kněžně Libuši, nanejvýše tak Mařence s Jeníkem, zpíval soudruh Lenin árii ze zasedání Ústředního výboru Komunistické strany, máme teď operu o hokeji. Nagano je zaklínadlem národního štěstí.

Jelikož ve stínu hokeje je či brzy bude úplně všechno, asijská aktivita prezidenta republiky Václava Klause nezdobí první stránky deníků. Česká tisková kancelář dodala do rubriky deníku Dnes foto prezidenta s chotí, jak se snaží vpravit do tajemství čínských hůlek co příborů.

Cesta ovšem není kulinářským výletem, ale obnáší dva rysy, jež nelze přehlédnout. Tím prvním je pokus o průnik našich firem na čínský trh, ve sportovní terminologii Čína výrazně vede a dosáhnout alespoň přijatelného výsledku nebude lehké. Tím druhým rysem návštěvy je ukázka osobitého humoru prezidenta republiky. Podle deníku Dnes prohlásil: "Jsem rád, že jsem sem vzal podnikatelskou delegaci a ta tu něco předvádí. "

Takto osamocena vypadá věta tak, že prezident Václav Klaus vzal podnikatelskou delegaci na cestu jen tak mimochodem, přičemž i ekonomického laika musí nutně napadnout, že od počátku do konce nejde o nic jiného než o obchod. Navíc, jak se čtenář dočte, o obchod velmi složitý. Dva čeští architekti, kteří se na čínské půdě prosadili, radí dnes každému, kdo chce obchodovat s Čínou, aby se obrnil božskou trpělivostí, nebyl arogantní a nedomníval se, že právě tento národ netrpělivě očekává návštěvy ze západu, aby se nechal už dopředu oslnit. A navíc, místní mentalita a zvyky jsou natolik odlišné od našeho způsobu chápání, že i obchod zde se stává něčím, co nelze zasunout jednoduše do rubriky má dáti, dal.

Kdysi nám studentům vykládala jedna velice erudovaná sinoložka, jak Evropané trpí utkvělou představou, že čínskou poezii stačí jen přeložit. Slova nejsou všechno a v zemi, kde princip Tao nás může romanticky lákat a teprve je chápán, nebude ani obchodování snadné.

Nicméně zakázka pro podnik Škoda Energo je jediná, kterou si delegace zastupující 24 českých firem veze domů jako jistou. Skóre je tedy na první pohled značně nepříznivé.

Ekonom Václav Klaus ani v nejmenším jistě nepochybuje, že republika právě investovala do budoucnosti a ani v nejmenším si nebude všímat jakýchkoliv námitek politických nebo citových. Už sám fakt, že Čína má zájem na vlastním rozhlasovém vysílání do naší republiky svědčí, když ne o ničem jiném, pak jistě o tom, že jsme ve hře a že v té hře nám bude přisouzena jednak role, jež nám bude určena a jednak ta, jíž si sami vybojujeme. Jako před tou brankou soupeře.

Pavel Tigrid nás kdysi pozval ještě coby ministr kultury na odpolední kávu a mimo jiné prohodil: "Hoši, pamatujte si, bude se vám to hodit, že velmoci se vždycky dohodnou."

A jelikož i záležitosti světodějné se odehrávají v příměrech a měřítcích obyčejného života, vzpomínám vděčně na onu 90letou maminku, která své dceři primářce říkala při četbě novin:

"Ten pan Havel je moc hodnej pán, že pozval k nám na návštěvu toho pana Dalajlámu. To je taky moc hodnej pán. Jen se holka bojím, aby to neublížilo našim obchodům s Čínou."

Čímž vystihla střet dvou pohledů na naše vztahy s Čínou a s konfuciánskou shovívavostí a vědomím, že mírností lze dosáhnout více, než brutální silou, věděla, že na otázku, kde je to záhadné Tao, odpovídají čínští filozofové: Všude!

Nebylo by jistě o věci začít uvažovat i o tom, že nejenom produkty strojírenství lze výhodně zúročit. Kulturní zboží mnohdy dokáže více než ozubené ocelové kolo.

Tak jako hokej, je velmi působivou částí nejenom zábavy, ale také politiky.

Alespoň u nás zcela jistě. Vsadil bych se, že zcela v duchu výroků o průmyslové delegaci při cestě do Číny, půjde Václav Klaus se svou chotí úplně jen tak náhodou kolem sportovní haly, kde se jen tak náhodou bude hrát nějaký důležitý zápas a tak si tam prostě zaskočí. Náhodou. A úplně náhodou budou mít v pokladně ještě poslední dvě vstupenky.