V Polsku se přou. Jak dál v Afghánistánu?

Tajemník Úřadu národní bezpečnosti generál Stanislav Koziej zveřejnil před zasedáním analýzu možností dalšího působení polského kontingentu v Afghánistánu. Ten tam působí od roku 2007. Ve Varšavě vyslyšeli loňskou výzvu amerického prezidenta Obamy ke spojencům z NATO, aby své jednotky v Afghánistánu posílili. Polsko zvýšilo svou misi o šest stovek vojáků. Celkem jich tam nyní působí 2600.

Generál Koziej vlastně neřekl nic kacířského, jen se vyjádřil nečekaně otevřeně. Tedy ve zkratce. Polsko politicky, vojensky ani ekonomicky nemá na to, aby dlouhodobě udrželo účinnou misi v Afghánistánu na současném početním stavu. Požadavky kladené na Poláky jsou podle generála Kozieje nerealistické. Pokud má být mise účinná, musí se změnit její úkoly, nebo zmenšit územní prostor polské odpovědnosti. Mělo by také padnout definitivní datum odchodu Poláků. A vláda s prezidentem by měli zformovat příslušnou strategii se kterou přijít na listopadový summit NATO v Lisabonu.

I na alianci jako celek hledí polský generál s pesimismem. Je prý v Afghánistánu po měsíce neakceschopná a jen pasivně čeká co se bude dít dál. Varovně podle něj znějí signály ze zemí jako Kanada a Nizozemsko. Ty chtějí své mise ukončit letos respektive příští rok. K tomuto trendu se mohou připojit další spojenci. To by mohlo vést k vlně nekoordinovaných stahování kontingentů, což by mohlo znamenat obrovskou strategickou porážku celé aliance. Operace, která měla zabránit nebezpečím ze strany Talibánu a ozbrojených islámských skupin by tak jako tak ztratila svůj smysl a NATO by přišlo o ne nezanedbatelnou část své reputace.

Stanovisko generála vyvolalo až nečekaně tvrdé reakce. Ačkoli Koziej nezpochybňoval úlohu NATO pro Polsko, jeho výroky tak byly některými médii prezentovány.

Náčelník generálního štábu generál Cieniuch se ohradil proti tvrzením, že by Poláci na své úkoly v Afghánistánu nestačili. Názory tajemníka Úřadu pro národní bezpečnost jsou prý neodpovídající pravdě. Nicméně další generálové tvrdí, že je polská armáda pro misi skutečně nedostatečně připravená. Připomínají události, kdy v minulosti Talibánci opakovaně přepadávali polské vojáky. Ti neměli ani ponětí o tom, že na ně podobné nebezpečí číhá. Vláda proto mluvila o urychleném dozbrojení jednotek v Afghánistánu zejména výzvědnými bezpilotními letouny a modernizovanými vrtulníky. Příslušné záměry se zatím nerealizovaly nejen s ohledem na nedostatek financí, ale i nejasné perspektivy a termín odchodu polských vojsk.

Bronislaw Komorowski, který bude za týden bojovat o post polského prezidenta s Jaroslavem Kaczyňskim slibuje stažení Poláků z Afghánistánu zahájit příští rok a ukončit v roce 2012 v souladu s plány amerického prezidenta. Obamy. Nicméně i ti, kdo se ztotožňují s názory generála Kozieje varují. O praktických otázkách okolo odchodu vojsk mají hovořit zainteresované osoby jen mezi sebou. Už to, že se podobné informace dostávají na veřejnost ohrožuje ve svém důsledku bezpečnost polských vojáků.

Co konstatovat závěrem? Zasedání Rady národní bezpečnosti a názory související s Afghánistánem by možná za jiných okolností nevyvolaly v Polsku podobný rozruch. Uspořádat jednání mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta asi nebylo nejšťastnější rozhodnutí. Svou roli v cause Koziej vyvolala možná i skutečnost, že ke zveřejnění jeho otevřených názorů došlo den poté, co americký prezident Obama odvolal velitele vojsk v Afghánistánu za ostrou kritiku politiky USA v tisku. Třeba i v Polsku chtěli mít svého generála Mc Chrystala.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.