V Mosulu se bojuje i o vliv a moc regionálních rivalů

20. říjen 2016

Se zajímavou historickou paralelou přichází v souvislosti s bitvou o Mosul komentátor stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Poukazuje na to, že nejen v Mosulu, ale i v celém výbušném regionu, je příliš mnoho hráčů, jejichž půtky o moc a vliv spolu s touhou po územních ziscích nevěstí nic dobrého. Výběr ze zahraničního tisku připravila Jana Šmídová.

Přečtěte si originál komentáře

Jako pří pádu Třetí říše?

Turecké jednotky se valí napříč územím ovládaném Islámským státem v Sýrii na západě, boj o Mosul se odehrává na východě a ve středu území se kurdské síly, podporované Spojenými státy, nacházejí jen padesát kilometrů od bašty islamistů, Rakky. A zde je ona zmiňovaná paralela. V letech 1944 a 1945 už bylo jasné, že mocnosti „Osy“ mají na kahánku. A zejména v Evropě se neodehrávaly jen těžké boje, ale i závod mezi konkurenčními hráči o to, jak v poválečném uspořádání ukořistit co největší část území a uskutečnit tam své zájmy.

Když se „rýsovala" Evropa

Sovětský svaz vtrhl na Němci zabrané území od východu, koaliční síly Spojených států, Velké Británie a protinacistických bojovníků z celého světa se zase etablovaly v západní části kontinentu. Poté, co válka skončila, upevnily USA kontrolu území prostřednictvím Marshallova plánu. S cílem přebudovat a sjednotit západní Evropu, předejít budoucím konfliktům a zabránit expanzi komunismu. Sověti na východě byli mnohem přímočařejší. V duchu imperiálních ambicí se rozhodli pro rychlé ovládnutí zemí, jež si „pojistili“ závěrem světového konfliktu. To, co se odehrálo na sklonku války s nacistickým Německem, tak na dlouhá léta narýsovalo sféry vlivu a vytvořilo geopolitický, ale i regionální model, jehož ozvěny rezonují dodnes.

Po krůčcích ke studené válce

S vědomím tak dalekosáhlých následků je snadné zapomenout na to, že ono uspořádání, jež nakonec sevřelo svět do obručí studené války, bylo upředeno malými krůčky. Napříč zákopy, jen zdánlivě nevýznamnými akcemi a reakcemi vojáků a velitelů na obou znepřátelených stranách. A nejrůznějšími politickými manévry.

Na Blízkém východě spolu soupeří především Turecko, Írán a Irák. A navíc nejrůznější a hodně antagonistické sektářské skupiny. Zvenčí to může působit jako sjednocená fronta proti Islámskému státu. „Jde však především o křehké souručenství zemí s až příliš protichůdnými zájmy," upozorňuje Rádio Svobodná Evropa.

autoři: smi , Martin Ocknecht
Spustit audio