V místních volbách v Bosně a Hercegovině zvítězili nacionalisté

Mezi Srby sice už po léta nevládně Srbská demokratická strana, založená Radovanem Karadžičem, který se nedávno ocitl před Haagským tribunálem, nicméně nacionalistické pozice po ní převzala Strana nezávislých sociálních demokratů premiéra Republiky srbské Milorada Dodika. Mezi Bosňáky, dříve označované jako Muslimové nejvíce hlasů na lokálních zastupitelstvích získala Strana demokratické akce, kterou založil a během války vedl někdejší prezident Alija Izetbegovič. Chorvaty pak budou mezi starosty nejvíce zastupovat stoupenci Chorvatského demokratického společenství-bosenské odnože strany, která nyní vládne v sousedním Chorvatsku.

Proč jen 55 procentní účast. V Bosně jí připisují tomu, že se na skutečném zlepšení životní situace politické strany po léta příliš nezasadily. V programech těch nejsilnějších, jak už bylo řečeno, sice zaznívají hesla o ekonomickém rozvoji a přibližování se Evropské unii. 3 národy mezi sebou nebojují v ozbrojeném slova smyslu, ale často se nedokážou domluvit na záležitostech v celostátním zájmu natož na lokální úrovni, kde je ještě méně peněz. Trvalo několik let, než se například podařilo dohodnout na transformaci policie. Následkem toho hrozilo dlouhodobé zastavení integrace s Evropskou unií. Policie by měla nyní být řízena z centra a ne podle etnického složení jednotlivých oblastí. Nízkou účast ovlivnil i fakt, že se hlasování účastnili spíše voliči z méně osídlených venkovských oblastí.

Jak bosenské, tak zahraniční sdělovací prostředky si už před hlasováním všímaly faktu, že volební kampaň byla nejostřejší ze všech lokálních hlasování od konce války v roce 1995. Návrhy řešení konkrétních problémů života ve městech a obcích se objevovaly v programech spíše okrajově. Strany se spíše vzájemně obviňovaly z korupce, zdržování reforem a brzdění integrace. Vycházely z kritiky toho, co dosavadní orgány dělaly špatně, aniž by jasně představily návrhy, co by hodlaly dělat jinak. Vládní strana srbské entity navíc nezakrývá svůj záměr co nejintenzivněji spolupracovat se Srbskem na úkor vnitrostátní integrace. Tato tendence zesílila, když se po odtržení Kosova znovu měnily hranice na Balkáně podle etnického principu. I když Bosna a Hercegovina už s ohledem na nedávný národnostní konflikt samostatnost Kosova neuznala a nedá se očekávat, že by tak v dohledné době hodlala učinit.

Celo bosenský sklon k nacionalismu porušuje snad jen Sociálně demokratická strana, jejíž kandidáti zvítězili ve dvou nejlidnatějších čtvrtích hlavního města Sarajeva. Ale to není v tuto chvíli to rozhodující. V souvislosti s víkendovým hlasováním zaznělo opakovaně varování. Pokud se trend k nacionalismu v dohledné době nezmění, hrozí to, že ve volbách parlamentních, plánovaných na rok v roce 2010 nebude hlasováním o odlišných programech, ale jakýmsi obrazem toho, jaké je etnické složení v jednotlivých regionech země. Otázkou zůstává, zda se vůbec někdy obyvatelé země začnou cítit jako Bosňané, nebo i nadále zůstanou Muslimy, Chorvaty a Srby.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .