V Japonsku se po půlstoletí dostala k moci opozice...

Vůdce Demokratické strany Jukio Hatojama se tak připravuje na premiérství a sestavení vlády s tím, že jeho strana si bude moci -- s více než třemi stovkami většinou mladých poslanců v dolní sněmovně a tedy téměř dvoutřetinovou převahou nad poraženými liberálními demokraty a ostatními stranami dohromady -- dělat u moci co bude chtít. Pozorovatelé přiznávají, že nynější zdrcující porážka nebyla neočekávaná, vzhledem k těsným volebním výsledkům během poslední dekády a předzvěstí v podobě senátních voleb v roce 2007, kdy už začal pád popularity Liberálních demokratů. Ten se jim nepodařilo odvrátit po vyčpění nápaditosti po půlstoletí u moci a ekonomické stagnaci země ani nedávným pětiletým nasazením charismatického Džuničira Koizumiho s impozantní hřívou vlasů a hospodářství jedné z vedoucích světových ekonomik se dál potácelo u dna.

Jak opět připomínají experti, politikové Demokratické strany nehodlají provádět žádnou revoluci a designovaný premiér Hatojama je konec konců vnukem prvního premiéra poražené LDP. Půjde údajně spíše o strukturální administrativní změny, jejichž dalekosáhlý význam bude zřejmý až po jejich uskutečnění, jako například ukončení existence tzv. železného trojuhelníku moci, tedy byrokratů, vlády a podnikatelských zájmů. Půjde tedy prý o uchopení rozhodovacích pravomocí politiky vládou, o přesun zázemí a politické váhy z venkova do měst a od opory o podnikatelskou sféru k opoře o běžného konsumenta, člověka z ulice, nazývaného pozorovateli ,,člověkem z bistra s nudlemi''. Tomu budou také údajně podřízeny snahy o vymanění země z příslovečné neúměrné závislosti ekonomiky na exportu posílením koupěschopnosti obyvatelstva. Jak známo, Japonsko se během posledních 54ti let vlády LDP -- s minimální přestávkou v roce 1993, kdy se na rok dostala k moci koalice, ve které byli zastoupeni i Demokraté -- tvrdě snažilo vše vyvážet a téměř nic nedovážet. To vedlo i přes snahy ostatních průmyslových zemí světa přimět jej k většímu otevření se dovozu přes světová obchodní fóra a podobně, ke známému více než tisícimiliardovému dolarovému přebytku v zahraniční platební bilanci. Co se pak týče zahraniční politiky, Japonsko se zjevně posune dál na cestě k větší politické i hospodářské angažovanosti v zemích asijského kontinentu a Amerika pro něj přestane být tak jednostranně životně důležitým partnerem. Konec konců, růst politické moci a hospodářského významu Číny a Indie, spolu s očekávaným obnovením růstu tzv. ,,asijských tygrů'' po nynější krizi, činí tyto posuny nezbytnými.

Pozorovatelé soudí, že všechny uvedené změny jsou dobrým předsevzetím nové vlády, avšak v Japonsku, možná více než jinde v Asii, jsou tradice zavedených struktur moci mohutně zakořeněné a tak opravdu nelze očekávat rychlé změny. Stejně tak je možné, že s tak rozhodujícím a bezpečným volebním vítězstvím se různé frakce Demokratické strany začnou bez obav bít o své vlastní zájmy a pro Hatojamu bude těžké tomuto frakcionářství zabránit. Zejména pokud nebudou uspokojeny požadavky ambiciózního Ičira Ozavy, donedávna vůdce strany a strůjce jejího vítězství ve volbách do horní komory parlamentu před dvěma roky. Jak známo Ozava, který přestupem z LDP v roce 1993 způsobil tehdejší vládní porážku, nedávno rezignoval na vedení strany kvůli skandálu ohledně jejího financování a mnozí experti se domnívají, že jeho vliv ve straně a záliba v zákulisním manévrování by mohly nové vládě uškodit, pokud by nebyl Ozavovi přidělen nějaký velmi významný post.

Zajímavé také bude sledovat jakou trpělivost v čekání na uskutečňování slíbených ,,změn'' a reforem projeví japonští voliči. Experti totiž tvrdí, že už to dávno není ona šedá masa nenáročného, šetřivého, disciplínovaného a firmám zaměstnávatelů do roztrhání těla oddaného obyvatelstva, jak jej tradičně v posledním půlstoletí viděl zbytek světa. Ano, Japonsko jde s dobou a uvidíme, zda to bude pro zemi dobré a k čemu to nakonec povede.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .