V Iráku zahynulo už 17 Poláků

Jejich velitelství v Babylonu kdosi informoval, že na silnici, vedoucí k druhé základně Charlie u města Hilla, někdo nastražil miny. Když tam Poláci dorazili a miny odstranili, zahájili na ně palbu iráčtí povstalci. 3 Poláci byli zabiti a 3 další utrpěli zranění. V Iráku přišlo o život za poslední rok 13 polských vojáků, 3 civilisté a také významný polský válečný reportér Waldemar Milewicz, pracující pro polskou veřejnoprávní televizi.

V Polsku vyvolaly víkendové události znovu zesílení diskuse o budoucnosti polských vojsk v Iráku..

Polský ministr obrany Jerzy Szmajdziňski v této souvislostí připomíná plánované omezení počtu polských vojáků mezi Eufratem a Tigridem z 2400 na tisíc. "Bylo by v této souvislosti vhodné co nejrychleji uspořádat volby do iráckého Národního shromáždění a vytvořit vládu, která bude mít nezpochybnitelný mandát irácké společnosti," dodal polský ministr obrany. Podle jeho slov bude vše záležet, jak rychle se podaří připravit irácké ozbrojené síly, aby byly schopny převzít od zahraničních vojsk bezpečnostní úkoly.

Armádní analytik a stratég generál Stanislaw Koziej soudí, že rostoucí počet obětí mezi zahraničními vojáky souvisí i s tím, že se do hnutí odporu postupně dostávají stále lépe i v zahraničí vycvičení bojovníci. Upozorňuje na fakt, že počet zabitých mezinárodních vojáků může v nejbližších měsících ještě stoupnout. Pesimistou je i v názoru, že parlamentní volby samy o sobě nějakým výrazným způsobem zlepší bezpečnostní situaci v Iráku. "Podle mne se situace po volbách může ještě zhoršit. Určitě ne všichni v Iráku budou spokojeni s jejich výsledky. Začne povolební válka o skutečný vliv v zemi."

Polský prezident Alexaksander Kwašniewski v reakci na zabité vojáky konstatoval, že jde o tragédii, nicméně je v tuto chvíli vyloučeno, aby se polský kontingent pod vlivem rostoucích ztrát z Iráku jednostranně stáhnul. "Polsko je nyní chápáno jako plnohodnotný, loajální a dobře připravený spojenec ve válce s terorizmem. Odchodem z Iráku bychom ztratili velkou část z našeho kreditu," dodal polský prezident. V podobném duchu se vyjádřil i předseda opoziční Občanské platformy Donald Tusk, který zdůraznil, že by se odvolání polského kontingentu kvůli zabitým vojákům rovnalo kapitulaci. "Bylo by naivní si myslet, že by se vojenská účast Polska v Iráku obešla bez obětí na životech. Dodal, že by ale Spojené státy měly svým spojencům předložit přesný plán ukončení intervence a stanovit její konkrétní a jasný cíl.

O něm bude s polskými představiteli ve Varšavě jednat i irácký prezident Ghazi al-Jawar. Dnešní vydání deníku Rzeczpospolita si v této souvislosti klade otázku, zda s polským prezidentem Kwašniewským naleznou společnou řeč v kritice zahraniční politiky USA. Prezident Kwašniewski sice při každé příležitosti zdůrazňuje spojenectví Varšavy a Washingtonu, nicméně ve včerejším vydání švýcarského deníku Neue Zuericher Zeintug am Sonntag varoval Spojené státy, aby se nepokoušely dominovat Iráku a celému světu.

Dnešní deníky také očekávají, že irácký prezident al-Jawar požádá Polsko, aby v Iráku jeho vojáci i nadále setrvali. Podle vedoucího katedry Blízkého Východu Jagellonské univerzity profesora Andrzeje Kapiszewského bude tato žádost velmi senzitivní pro obě strany. Pro prezidenta Ghaziho al-Jawara je před blížícími se volbami velmi složité žádat o cizí vojenskou přítomnost, aby nebyl považován za jejího příliš horlivého stoupence. Pro Poláky by taková žádost adresovaná z Iráku mohla znamenat alespoň částečnou změnu většinově negativního postoje veřejnosti proti polské účasti v Iráku.

Osmdesáttři procent dotázaných se totiž domnívá, že pobyt Poláků v Iráku vystavuje zemi nebezpečí teroristických útoků. 2 třetiny populace jsou za okamžitý návrat polského kontingentu do vlasti. A víkendové události rozhodně řady stoupenců polského angažmá mezi Eufratem a Tigridem rozhodně neposílí.

Maršálek Sejmu Józef Oleksy v souvislosti s podobnou diskusí dodal, že tlaky na ukončení polské mise podle něj nerostou kvůli dalším obětem, ale spíše právě kvůli ne zcela pojmenovaným dalším perspektivám mise. Jasněji prý ale bude spíše až po volbách ve Spojených státech. Oleksy také připomněl páteční rozhodnutí Sejmu, který vyzval polskou vládu, aby na Německu požadovala náhradu škod, způsobených okupací za 2. Světové války. Podle jeho slov jde o reakci na hlasy některých kruhů německých odsunutých, které v nedávné minulosti žádaly odškodnění za své majetky, které museli zanechat na dnešním území Polska po skončení války. Podle Oleksyho mělo jít spíše o návrh ke společné diskusi obou zemí, než o vážně míněný požadavek. Rozhodnutí Sejmu není pro varšavskou vládu závazné. Ta v reakci na hlasování konstatovala, že otázku repatriací považuje za uzavřenou, stejně jako požadavek na válečné reparace ze strany Německa.