V horách šílenství?

České ministerstvo zahraničí pomalu začíná s kampaní před referendem o vstupu do Evropské unie. Relativně mohutná akce, která bude stát dvě stě milionů korun, přichází, podle mého pozdě. Je to takový zvyk v této zemi, že se celostátně a oficiálně začínáme zajímat o veledůležité záležitosti až když je skoro po nich.

Vezměme si například právě aktuální volbu prezidenta, o níž se začalo všeobecně diskutovat, tedy o kandidátech na tuto funkci, těsně před termínem volby. A přitom o tom, že Václav Havel odchází, ví každý už dlouhá léta.

Ale zpět ke kampani. Podle mluvčího Ministerstva zahraničí Karla Borůvky bude kampaň vedena neutrálně. Mluvčí řekl, že ministerstvu jde o konkrétní informace, co bude vstup do unie znamenat. Ministerstvo bude v kampani zmiňovat i rizika a informace v kampani naleznou jistě i odpůrci vstupu do Evropské unie, dodal mluvčí Borůvka.

Je to asi míněno dobře. Je to celé tak strašně korektní, až mrazí. Jde mi o to slovo neutrálně.

Vždyť je přece možné zveřejnit v kampani všechny dostupné informace o unii, zmínit rizika a oslovit odpůrce vstupu, ale dá se to udělat nikoliv neutrálně, ale s důrazem na důležitost vstupu. Myslím si, že každý alespoň trochu soudný člověk ví, že vstupem do unie se problémy neřeší, ale ani nenarůstají.

Vstup do unie je ale strašně důležitý pro malou, dlouhá léta za železnou oponou sevřenou zemi, která se už konečně potřebuje nadýchnout vzduchu velkého světa. A to ne snad proto, aby se jím zadusila, nýbrž aby přišla, tedy její občané, na to, že život může být i jiný, než provinční.

Řečeno zcela nadrsno - republice jde v referendu o život. Buď do unie vstoupíme i za cenu nějakých rizik a obtíží, někdy možná jen pocitových a ne skutečných a nebo Česká republika zůstane ostrůvkem malosti obklopeným integrovanou Evropou. A nejsme Švýcarsko - prostě na to nemáme, abychom si dovolili být jaksi mimo, v horách a dolinách českého provinčního šílenství...

Nicméně a pro korektnost. Je dobře, že pozdě (kampaň , podle mého, měla začít okamžitě po kodaňském summitu unie, kdy už bylo jisté, že nás unie chce), ale přece jen kampaň začíná. Je dobře, že část kampaně je zaměřena speciálně na regiony, ale je trestuhodné, že regionální informační střediska Evropské unie nebyla budována rychleji a dříve - nyní jich je sedmnáct. Ministerstvo chce jejich síť rozšířit tak, aby během roku a půl bylo v každém kraji alespoň jedno středisko regionální a tři městská. Tomu se říká skutečně vstřícný optimismus.

Protože když - nedej Bože - se v referendu většina občanů, vyděšených - neutrální?( a nikoli jemně pozitivně pro unii laděnou) kampaní, vysloví proti vstupu - co se pak s rozestavěnými středisky stane? Přestavět je na muzea stále tolik vzpomínané komunistické minulosti? Nebo na - mezitím zrušená - střediska spolků přátel Sovětského Svazu? No nic.

Doufejme, že občané (a snad přijdou za pět měsíců ve větším houfu, než k loňským třem volbám) se rozhodnou pro život v obrovském prostoru svobody, že se rozhodnou pro skoncování s českou malostí a že se tak rozhodnou - nezvikláni neutrální kampaní otevřít novou kapitolu historie českých a moravských zemí.