V Arktidě testují vrtnou soupravu pro Mars a Měsíc
Bez vrtných souprav se neobejdou nejen geologové na Zemi, ale ani na jiných planetách. Konstruktéři NASA v květnu vyrazily do kanadské Arktidy, aby tu otestovali revoluční nástroj, který umožní odebírat vzorky i ze zmrzlých půd Marsu.
Jádrové vzorky z vrtů představují jakýsi tunel do minulosti - dovolují geologům (ale někdy i archeologům) z vrstev hornin velmi přesně vyčíst historii každé lokality. NASA proto v rámci programu Mars Drill Project vyvíjí vrtné soupravy, které by bylo možné nasadit na rudé planetě, nejdříve jako nástroj pro mobilní rovery, později ale i jako vybavení skutečných živých geologů. Zařízení se má uplatnit také při výzkumu Měsíce.
"Testy v laboratoři dopadly dobře, ještě užitečnější ale je vidět zařízení pracovat v extrémních podmínkách podobajících se Marsu," komentoval výpravu do Kanady vedoucí projektu Jeffrey George z Johnsonova střediska NASA. "Hodně jsme se přitom naučili. Konstruktéři při tom ale měli i dost neobvyklých zážitků: hned na počátku testů při jednom z pokusů například jejich skupinu napadl medvěd...
Tým Johnsonova střediska dlouho hledal místo, které by se Marsu co nejvíce podobalo a nakonec vybral (podobně jako nadšenci Planetary Society, kteří v pozemských podmínkách testují život na budoucí marsovské základně) oblast kanadské Arktidy. Na meteorologické stanici Eureka na Ellesmerově ostrově, necelých tisíc kilometrů od severního pólu našli kruté mrazy i věčně zmrzlou půdu.
Vrtná souprava určená pro Mars už pochopitelně nemůže mít podobu obrovské věže - a tak vznikl jakýsi kříženec mezi klasickými geologickými nástroji a elektrickou vrtačkou pro domácí kutily. Přesto dokáže proniknout do hloubek až několika stovek metrů.
Vrtná souprava pro Mars se skládá z kontrolní jednotky, vodící konstrukce a vrtáku dlouhého 1,8 metru s průměrem necelé 2 centimetry. Jako zdroj energie jí budou sloužit solární panely nebo izotopové články. Na rozdíl od pozemských zařízení nepoužívá k výplachu vrtu vodu. Celé zařízení váží pouhých 15 kilogramů, není proto problém umístit ho na palubu kosmické lodi nebo automatické sondy.
Vrtná minisouprava se ukázala být cenná už na Zemi - vzorky z Ellesmerova ostrova poslouží kanadským geologům, klimatologům i biologům zjistit víc o historii Severu. Na testech proto s NASA spolupracovala i kanadská McGill University v Montrealu. Konstruktéři nevylučují, že upravené zařízení by díky malým rozměrům a mobilitě mohlo najít uplatnění i při geologickém a biologickém výzkumu v obtížně přístupných oblastech naší planety nebo v komerční sféře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka