Útěk "okurkového krále"

Skutečným důvodem pádu jeho strany je ale podle všeho koaliční populistická Strana práce. Ta se totiž v květnu rozpadla na dvě frakce, čímž kabinet ztratil většinu v Sejmu. Proč se Strana práce rozpadla? Část poslanců totiž odmítla poslušnost zakladateli strany, podnikateli ruského původu Viktoru Uspaskichovi. Tento muž, kdysi ředitel litevské pobočky ruského ropného gigantu Gazprom, založil Stranu práce v roce 2003. Na Litvě měl přezdívku "okurkový" král, protože během podnikání v zemědělství a budování strany, nechal svou podobiznu natisknout na etikety sklenic se zavařovanými okurkami, odjel před několika dny do Ruska, údajně na pohřeb příbuzného. Stalo se tak poté, co litevské bezpečnostní orgány zjistily, že finance na založení Strany práce poskytly Uspaskichovi v hotovosti ruské tajné služby. Ty chtěly prostřednictvím ní posílit vliv Moskvy v tomto bývalém státě Sovětského svazu. Litva se stala v roce 2004 členem Evropské unie a NATO. Jak se ale zdá, "okurkový" král, který před nedávnem rezignoval z funkce předsedy strany o návratu na Litvu neuvažuje.

Dalším důvodem vládní krize je i nedávno zveřejněná informace, že dva ministři ze zmíněné strany zneužívali státních prostředků k soukromým aktivitám. Ministr kultury Prudnikovs údajně z rozpočtu svého ministerstva financoval zahraniční turné své manželky a dcery - klavíristky a zpěvačky. Ministr zemědělství Padaiga podle médií zase využil zdrojů svého resortu k opravě vlastního soukromého automobilu. Celá Strana práce navíc vybírala jakousi daň od podniků, které získávaly dotace z Evropské unie. Ty do pokladny nejsilnější vládní strany musely odvádět pět procent z přijatých dotací.

Šéf Sociálních demokratů, premiér Algirdas Brazauskas dlouho k obviněním, vzneseným na adresu svých ministrů mlčel. V úterý však začal jednat prezident Valdas Adamkus, který požádal předsedu vlády, aby zmíněné ministry, podezřelé z korupce vyhodil. Když se tak stalo, z vlády odešli ze solidarity s kolegy další tři ministři ze Strany práce. Ta tak přišla o více než třetinu členů a tak ve středu Brazauskas prohlásil, že podává demisi a s ním celý kabinet.

Litevští politici ujišťují, že nová situace nijak nezmění zahraničně politickou orientaci země a v žádném ohledu nezpochybňují členství země jak v NATO, tak i v Evropské unii. Analytici si spíše kladou otázku, zda dalším důvodem demise nebyly hospodářské neúspěchy země. Z Bruselu jí totiž počátkem minulého měsíce oznámili, že se nebude moci připojit do euro zóny v roce 2007, jak si vláda ve Vilniusu původně přála. Důvod. Příliš vysoká inflace.

Hlavní otázkou nyní zůstává, zda budou na Litvě předčasné volby do Sejmu. Odstoupivší premiér Brazauskas navrhl, aby se jím vedení sociální demokraté, kteří dosud vládli v koalici se zmíněnou Stranou práce a Rolnickou stranou, pokusili sestavit koalici novou, která by zajistila v parlamentu většinu. Dosavadní vláda byla považována za spíše levicovou. Podle analytiků by se k ní připojili ti poslanci Strany práce, kteří vypověděli poslušnost "okurkovému" králi Uspaskichovi. Do koalice by pak mohli vstoupit dosud opoziční liberálové a také konzervativci. To by vládě zajistilo mnohem širší parlamentní většinu, než měla ta současná, i když by její politika začala být zřejmě pravicovější. Formování nové koalice bude podle pozorovatelů dlouhé. A hrozba mimořádných voleb také ještě není zažehnána.

Viktor Uspaskich, který v době zakládání strany nešetřil populistickými sliby a prohlašoval o sobě, že je jediným nezkorumpovaným politikem na Litvě, raději volil návrat do Ruska, země svých předků, když prostřednictvím své strany zlikvidoval koaliční vládu, do které vstupoval jako ambiciózní ministr hospodářství.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .