Úspěch hnutí ANO dokládá, že lidé politikům nevěří. Program je nezajímá, tvrdí Köppl

18. červenec 2018
Daniel Köppl

Česko má konečně vládu s důvěrou, je ale jasné, jaký program chce prosazovat? A budou to vůbec lidé sledovat?

„Myslím, že ne. Ve výzkumech se dlouhodobě ukazuje – a úspěch hnutí ANO to dobře dokládá – že lidé politikům nevěří. Dospěli do takové skepse, že je jim jedno, koho volí, protože to dopadne stejně a budou se mít stejně špatně,“ říká Daniel Köppl, výkonný ředitel Empresa Media.

Voliče už dnes nezajímají ani programy politických stran, daleko častěji prý z jejich strany jde o protestní volbu. „Většina předvolebních kampaní má blíže k reklamě na rychloobrátkové zboží. V posledních několika volbách se žádné strategické otázky neřešily,“ dodává.

Ve veřejném prostoru se dnes podle Köppla řeší cena kilometru dálnice, ale ne to, zda onu dálnici vůbec potřebujeme. „Nikdo neřeší, jestli potřebujeme šestý blok Temelína, ale kdo ho postaví. A tím se otevírá prostor pro korupci. Lidé vědí, že nemají šanci to ovlivnit, a rezignují,“ tvrdí Köppl.

„Novináři jsou obrazem toho, co se děje ve společnosti – vyprázdnění idejí a myšlenek. A stejný problém zažívá celý východní blok. Jsme ve fázi novinářského pravěku a ve fungování médií je patrné, že do toho západního stylu máme daleko,“ hodnotí.

Televize Barrandov přinesla jiný formát politické diskuze. Ve všech svých pořadech klademe důraz na to, aby to bylo jiné. U politických pořadů jsme (ve sledovanosti) výrazně nad Českou televizí.
Daniel Köppl

Politici dnes musí neustále komunikovat s voliči, což je velká změna oproti 90. letům. Příkladem je třeba pořad Týden s prezidentem vysílaný TV Barrandov, kterou vlastní Empresa Media. „Využili jsme zaváhání a neschopnosti České televize, která to mohla udělat také. Kdyby to nefungovalo, tak to zrušíme, protože jsme komerční televize,“ podotýká Köppl.

Odpovědnost médií

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci se nacházíme v permanentní volební kampani, jejíž součástí je i Týden s prezidentem. „Kdyby tam byl moderátor schopný kritického pohledu na to, co říká prezident, tak bych to bral jako výborný žurnalistický projekt. Ale je to něco, co jen ukazuje prezidentovo myšlení bez jakékoli kritiky,“ reaguje.

Šaradín připomíná, že média nesou odpovědnost za to, jak nakládají s fakty, které následně pronikají do společnosti – ať už jde o veřejnoprávní nebo privátní média.

Přece nemohu vsadit na permanentní lež. Neříkám, že jde o tento projekt (Týden s prezidentem), ale je zde spousta komerčních projektů, které s fakty pracují velmi volně. Alternativních médií je celá řada a ve společnosti to rezonuje velmi negativně.
Pavel Šaradín

Za vrchol české žurnalistiky označuje konec 90. let, zároveň se ale nedomnívá, že by na tom novinařina byla hůře než například politika. „V některých aspektech bychom měli jít mnohem více do hloubky a využívat kritické myšlení. To platí i pro sociální vědce,“ doplňuje.

„Nyní je podstatné sledovat, které subjekty tvoří vládu a jaká je jejich celková vize společnosti. Hnutí ANO tím, že působí krátce a před volbami v roce 2013 a 2017 v podstatě slibovalo všechno všem, tak mi tato základní vize chybí. U tradičních stran vidíme určitou linku,“ soudí politolog, který působí i jako poradce ČSSD.

Spustit audio

Související