Usmíření a la Chile

Konkrétně se jedná o účast na zmizení 119-ti příslušníků chilské levice, kteří zmizeli v roce 1975 tedy dva roky po vojenském puči. Ačkoli od té doby uplynulo už třiatřicet let, přišlo se na to, že operace Kolombo byla pouhou kamufláží, která měla zastřít vraždu odpůrců Pinochetova režimu. Její součástí bylo například jediné vydání argentinského listu Lea, v němž se objevila zpráva, že nezvěstní Chilané, převážně členové maoistického Levicového revolučního hnutí MIR, se stali obětí čistky, kterou sami mezi sebou vyprovokovali. Chilská média později tuto informaci převzala. Tak jich mělo zahynout 59. Zbytek, tedy 60 osob padlo v přestřelkách s argentinskou policií. To mělo vzbudit dojem, že se jednalo o kriminální živly. Prokázanou pravdou ovšem je, že všech 119 osob bylo povražděno v Chile, mnozí z nich na zatím nezjištěném místě. Jsou vedeni mezi třemi tisíci prokázanými oběťmi Pinochetova režimu, z nichž plná jedna třetina je nezvěstných.

Bývalí agenti Ředitelství státní inteligence DINA se nyní nacházejí ve věznici, která je určena pro vojáky. Většina obviněných jsou totiž vyšší důstojníci od kapitánů až po generály, jak ti, co zločiny plánovali tak ti co je fyzicky prováděli. Jsou ovšem mezi nimi například také informátoři z řad konfidentů nebo řidiči vozů, kterými byli zadržení převáženi. Chilská média konstatují, že soudce Victor Montiglio je považován za největšího místního experta na rozplétání případů spojených s porušováním lidských práv.

Advokát programu lidských práv na chilském ministerstvu vnitra Boris Paredes komentoval soudcovo rozhodnutí slovy: "Operace Kolombo je neblahá nejen proto, že během ní bylo povražděno mnoho odpůrců vojenského režimu, ale také proto, že DINA se uchýklila k odpudivému zastírání svých činů. A nemělo by nás překvapovat ani masivní zatýkání, vždyť kriminální činnost tajné policie byla také rozsáhlá". Očekává se, že rozsudky budou vyneseny přibližně za dva roky. Není to ovšem jediný případ porušování lidských práv za Pinochetovy vlády, který řeší chilské soudy. V minulém roce bylo odsouzeno 45 bývalých vojáků, kteří patřili do brigády Lautaro, která za generála Pinocheta byla opertivní sskupinou tajné policie. Byli odsouzeni za to, že vraždili vězně v santiagských kasárnách. Tam byli soustřeďováni především komunisté.

Podobně jako mnozí jiní byl britský kněz Miguel Woodward umučen na školní lodi vojenského námořnictva Esmeralda. Na úmrtním listě sice stálo že jeho smrt nastala po srdeční zástavě, ale soud prokázal, že zemřel na vnitřní krvácení způsobené mučením. O Esmeraldě se všeobecně vědělo, že je plovoucím vězením a v mnoha přístavech Chilané na demonstracích na to upozorňovali. Rozsudky byly vyhlášeny minulý měsíc, dva bývalí vojáci jsou pro stáří v domácím vězení, ostatní si odpykávají tresty od deseti do dvaceti let.

Chilská společnost v devadesátých letech vyhlásila politiku usmíření. To však neznamená, že by neměli být pohnáni před soud ti, kteří se dopouštěli hrůzných činů. Je třeba na ně ukázat, aby všichni věděli, že se takové jednání nevyplácí. Dlouho se to nedařilo: část společnosti si to nepřála, vojáci se navzájem kryli. Důležité ovšem bylo, že žádný zločin nebyl ani po čtvrtstoletí promlčen.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .