USA: bývalí diplomaté kritizují Bushe

Pozoruhodné jsou tentokrát ale některé osobnosti, jež připojily svůj podpis. Většina pochází přirozeně z řad demokratů, najdou se ale i lidé, kteří jsou nejen republikány, ale působili dokonce v současné administrativě, nebo pod otcem současného prezidenta, Georgem Bushem starším.

Takovým případem je například William Harrop, který byl za Bushe seniora velvyslancem v Izraeli. Důležitým jménem je také John Matlock - ten byl velvyslancem v Moskvě v kritickém období konce studené války, za prezidenta Reagana a Bushe staršího. Následuje celá řada diplomatů, působících kdysi v různých částech světa, od Saudské Arábie či Pákistánu, přes Francii a Řecko, až po Nigérii nebo jižní Afriku. Známý je také admirál Turner, bývalý šéf CIA za prezidenta Cartera. A velkou rybou je nepochybně také admirál William Crowe, šéf armády za republikánského prezidenta Reagana, předtím velitel NATO v jižní Evropě či amerických jednotek na Blízkém východě, a potom velvyslanec ve Velké Británii za prezidenta Clintona.

Tito lidé vycházejí z různých politických proudů, ale shodují se v názoru, že politika současného prezidenta zvýšila izolaci Spojených států, učinila Ameriku méně bezpečnou a poškodila její pověst ve světě. Globální situace je, podle nich, nyní méně stabilní a méně bezpečná.

Jak řekl pro stanici BBC Phyllis Oakley, bývalý zástupce mluvčího State Departmentu za prezidenta Reagana, hlavní motivací ke společnému vystoupení byla Bushova politika v Iráku. Co se týče postoje k mezinárodním strukturám, Amerika by, podle něj, neměla postupovat sama, jako jediná supervelmoc. Někteří ze signatářů rovnou podpořili demokratického kandidáta Johna Kerryho.

Podívejme se ale, jak odpovídá Bílý dům. Ten tvrdí, že útoky podobného druhu jsou pokrytecké. Stojí za nimi totiž vesměs lidé, zodpovědní za politiku, jež vedla k tragedii z 11.září. Podcenění úlohy zpravodajských služeb, jakož i situace na Blízkém východě a v některých islámských zemích, se stalo Americe osudným. Bílý dům tedy hází horký brambor zpět do tábora kritiků.

Jisté je, že argumenty proti Bushovi by byly podstatně slabší, kdyby nenastaly v Iráku nynější problémy. To, že se tam nepodařilo nastolit pořádek, může být pro Bushe velmi nepříjemné ve chvíli volebního lámání chleba. Nic takového přitom nehrozí v případě Afghánistánu, který není o nic stabilnější.

Otázka je, nakolik se může situace zlepšit. Na konci měsíce přeberou formálně zodpovědnost Iráčané, zda to ale bude znamenat více bezpečnosti, to je otázka. Když si uvědomíme, že by měl například probíhat soud se svrženým diktátorem Saddámem Husajnem, může to znamenat spíše pravý opak. Mimochodem, Washington zvažuje kdy a jak má vydat Husajna do Iráku. Ani ve snu si nechce představit důsledky toho, že by se mu ve vysoce korupčním iráckém prostředí náhodou podařil útěk. Kdyby se to stalo před americkými volbami, Bush by asi velkou naději na úspěch neměl. Na druhé straně, pokud se podaří chytit Usámu bin Ládina, může na vítězství zapomenout pro změnu John Kerry.