Umění starověku je horký brambor, říká archeolog Pavel Titz

U stálých expozic to věru běžné není. 27. dubna letošního roku skončila - zdá se - definitivně. Jejím uzavřením přichází Praha i okolí o možnost spatřit na vlastní oči artefakty kultur, které stály u zrodu naší dnešní civilizace. Zejména pro studenty archeologie z Univerzity Karlovy to není dobrá zpráva.

Informace se objevila na webu NG pouhých 17 dní před uzavřením. Zájemci z řad veřejnosti tak podle kritiků neměli dost času výstavu navštívit.

Na poslední chvíli, několik dní před koncem, se alespoň zainteresovaní odborníci a pedagogové rozhodli uspořádat komentovanou prohlídku pro své studenty a s expozicí se rozloučit.

Nepropagovaná, ale zdařilá výstava

Prakticky nijak propagovaná, ale pedagogicky velmi zdařile pojatá sestava sbírkových předmětů zachycovala široké období od Starého Egypta až po konec helénismu. Obsahovala některé velmi vzácné artefakty, za které by se nemusely stydět ani nejznámější evropská muzea.

Expozice vznikla po desetiletích snah v rámci spolupráce Národního muzea s Filosofickou fakultou UK a Národní galerií. Právě ta však iniciovala její zrušení.

Umění Starého světa, vysokou úroveň starověkých kultur Středomoří dokládají památky egyptské, anatolské, mezopotámské a antické tvorby|foto: Filip Jandourek

Partneři byli vyzváni, aby si své exponáty odvezli. Předměty patřící fakultě se vrátí na půdu Ústavu klasické archeologie, drtivá většina těch ostatních skončí v depozitářích Národního muzea v Terezíně. Studentka archeologie Andromeda Ludmila Liberiou se obává, že už je nikdy nespatří.

Ředitel NG Jiří Fajt míní, že starověké umění nemá v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí co dělat, a uvolněné prostory chce využít pro pořádání divácky atraktivnějších krátkodobých výstav.

Jsme jediná evropská země, která nemá vystavený starověk

Kritici toto právo NG nezpochybňují, ale volají po nutnosti najít pro expozici náhradní místo, aby neskončila někde ve sklepích.

„Co mám svým dětem vyprávět o antice, když jim ji nebudu moci ukázat?“ říká archeolog Pavel Titz. Především mu vadí, že se tak významná instituce, jakou je Národní galerie, nesnaží dostát své vzdělávací funkci. „Nikdo neřekl, pojďme najít nějaké řešení.“

Národní muzeum se podle ředitele jeho Historického muzea Marka Junka bude snažit umístit alespoň část předmětů do nově zrekonstruované historické budovy na horním konci Václavského náměstí.

Národní muzeum se bude snažit umístit část předmětů do nově zrekonstruované budovy na Václavském náměstí|foto: Filip Jandourek

Jeho kolegyně docentka Marie Dufková se však obává, že pro kvalitní expozici nebude dost místa. „Zůstáváme tak jedinou evropskou zemí, která nemá vystavený starověk.“

Pavel Titz upozorňuje, že v Anglii či Francii se konají i velké dočasné výstavy antického umění. Naději, že se totéž povede i v Praze, však nevidí. Umění starověku a antiky u nás podle něj z nepochopitelných důvodů představuje horký brambor.

"To není v pořádku. Rezignace na to, aby bylo umění starověku, včetně Egypta, Předního východu, aby nebylo prezentováno naší veřejnosti, mně přijde opravdu jako krok zpět."