Umělý život na dosah: první (polo)syntetická buňka
Před 15 lety oznámil americký výzkumník a podnikatel John Craig Venter svůj sen: sestavit genom a použít jej ke stvoření umělého života. Teď se mu to – alespoň částečně – podařilo.
Craig Venter a jeho tým dokázali kousek po kousku poskládat bakteriální genom. Syntetický genetický kód je jedinečný a neodpovídá žádnému druhu přirozených bakterií. Přesto dokáže úspěšně řídit život: vědci umělý genom vnesli do hostitelských bakterií a nahradili jím jejich původní genetickou informaci. Syntetická DNA okamžitě převzala kontrolu a celou buňku „přeprogramovala“. Buňky se začaly množit a vytvořily miliardy svých kopií, které rovněž nesou umělý genom.
Vzniklé organismy jsou umělé jen částečně, protože synteticky vznikla pouze jejich DNA. Přesto je to pro biologii i biotechnologii obrovský milník. Podaří-li se Venterovi vytvořit bakterie obdařené využitelnými vlastnostmi, bude to podle jeho slov nová průmyslová revoluce. "Získáme-li buňky schopné produkovat to, co si přejeme, zbavíme se závislosti na ropě a napravíme některé ze škod, jež jsme napáchali na životním prostředí, protože ty buňky zadrží oxid uhličitý," říká Venter. Genetická revoluce, jak celou událost označují média, už ale stačila vyvolat také vlnu kritiky. Odborníci se obávají především toho, co by mohl způsobit únik umělých bakterií z laboratoří do životního prostředí, kde by se mohly projevit jejich nepředvídané vlastnosti.
Zdroj: Science
Souvisejicí článek: Jak přeprogramovat buňku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
