Uhlovodíky z nitra Země?

Ropa a zemní plyn vznikají z organického materiálu, který je stlačen a zahříván pod těžkými vrstvami sedimentů v zemské kůře. Vědci ale už delší dobu spekulují o tom, že některé uhlovodíky, které jsou součástí ropy a plynu, by mohly vznikat i ve svrchním plášti. Že to nemusí být jen fikce, se nyní poprvé podařilo dokázat experimentálně. Geofyzikové z amerického Carnegieho institutu vzali vzorek nejjednoduššího uhlovodíku metanu, umístěný v diamantové komůrce, a vystavili ho teplotě od 700 do 1227 stupňů Celsia a tlaku dvacetkrát vyššímu, než je atmosférický tlak na hladině moře.

V těchto podmínkách, které odpovídají prostředí svrchního pláště, se metan měnil na etan, propan, butan, molekulární vodík a grafit. Vědci tak získali důkaz, že etan a další uhlovodíky by v plášti Země skutečně mohly vznikat. Je také pravděpodobné, že pokud se tak děje, migrují tyto látky do zemské kůry a podílejí se tam na tvorbě ložisek ropy a zemního plynu. V případě, že vědci stejný pokus zopakovali s etanem, získali pouze metan. Tato reverzibilita podle nich znamená, že jde o termodynamicky kontrolovaný proces, který nevyžaduje organický materiál.

Výsledky studie zveřejnil časopis Nature Geoscience.