Účinnost akce britské vlády na pomoc likviditě bankovního systému je nejistá

Ani experti si však nejsou jisti, zda coby medicína zabere a mnozí jej kritizují. Jednak proto, že nemovitosti jsou dnes stejně stále neuvěřitelně předražené a mladé páry si nemohou dovolit potřebné vysoké hypotéky, a také proto, že všichni už nyní vidí, že ceny nemovitostí klesají, a tak přestávají kupovat a čekají na to, až spadnou ještě víc. O tom, že ceny začínají stále rychleji padat není pochyb - otázkou je jen zda spadnou až o tolik, o kolik jsou předražené - tedy o 20 až 30 procent. A tak rozhýbat trh a zabrzdit pád cen zlevněním hypoték se asi jen tak hned stejně nepodaří. Jak totiž za mohutného přikyvování expertů prohlásil liberálně-demokratický hospodářský odborník Vince Cable, vládní plán by jen bankám poskytl to, co by si asi přály všechny podniky, totiž aby jejich ztráty hradil stát, tedy daňový poplatník, zatímco jejich pozdější zisky by patřily jen a jen jim. A to se britské banky ani v nynější krizové situaci dosud neuchýlily k zavedení poplatků za vedení účtů občanů, tak jako tomu pro Evropu netypicky stále činí banky české.

Vládní plán by rozjela centrální banka, Bank of England tak, že by vydala vládní obligace ve výši padesáti miliard liber, zajištěné dost pofidérně - kvůli onomu zmíněnému pádu cen - nejistými hypotékami. Banky by si prý začaly opět navzájem půjčovat za pomoci oněch obligací a nynější příliš vysoké úroky za mezibankovní operace by klesly na rozumnou míru. Pak by prý banky též bez obav snížily úroky na hypotéky pro veřejnost, což nejen nyní odmítají činit, ale úroky ještě nedávno zvýšily.

Banky ovšem nyní tvrdí - a to jim experti i média pro změnu schvalují - že ohledně nalezení nouzového kapitálu na pomoc zvýšení likvidity nebude těch slíbených padesát miliard liber prostě jaksi stačit a ony se navíc budou muset obrátit na v posledních letech prosperující a nyní už i tak bědující vlastní akcionáře. Nejnověji se například z mnoha postižených bank jedná o Royal Bank of Scotland. Ta se už rozhodla vypsat za 12 miliard liber novou emisi akcií a další banky, například UBS, mají následovat.

Mezitím se v uplynulém týdnu ukázalo, že ani desítky miliard zrtátových odpisů největších světových bank v posledních měsících minulého roku nepomohly vrátit výsledky hospodaření zpět k černým plusovým číslům ani v prvním čtvrtletí tohoto roku. Ztrátu 4.4miliard dolarů za první čtvrtletí tak ohlásila čtvrtá největší americká banka Wachovia, následovaná bankami JP Morgan s 5.1 miliardy dolarů ztrát, Merrill Lynch se 6.5 miliardy ztrát a Citygroup s 15.2 miliardami dolarů odpisů. City navíc hodlá dál snížit počet zaměstnanců o devět tisíc, tedy nikoli o pouhé dva tisíce, jak se ještě nedávno očekávalo. V souvislosti s pokračujícím globálním skluzem do hospodářské krize mezitím zdvojnásobila investiční banka JP Morgan odhad růstu nezaměstnanosti v londýnské finanční a obchodní čtvrti City z dvaceti na čtyřicet tisíc. V Británii už také hospodářské zpomalení urychlilo odchod různých podniků ze země kvůli příliš vysokému zdanění. Nejnovějším příkladem je přední farmaceutická firma Shire, která odchází do Irské republiky, kde je zdanění oproti britskému poloviční. A takové odchody mohou jen dál zvýšit nezaměstnanost a rozhodně vládě nepomohou snížít značně vysoké veřejné státní výdaje, na jejichž udržení už nemá dost prostředků. Co je ovšem pro Evropu ještě více znepokojující, je skutečnost, že do podobné krize začíná sklouzávat i Španělsko, kde ceny nemovitostí poprve v posledním desetiletí spadly pod míru inflace, což experti považují za důkaz toho, že rychlý rozvoj země založený na půjčkách končí. Španělská vláda už nyní pro zpomalení dopadů zpomalení sahá po navracení daní a po veřejných pracech jako budování rychlovlakových tras, ale zároveň se tam prý šíří nálady pro odchod z Eurozóny, neb centrální banka nemůže na rozdíl od té britské, která je mimo euro, stimulovat ekonomiku pohyby úrokových sazeb a kurzu měny a musí poslouchat Frankfurt. A tak sladění španělského hospodářského cyklu s ostatními zeměmi eura může být ještě dost bolestivé i tam. Zatím tedy ještě žádné světlo na konci tunelu globálního zpomalení. Ten asi bude delší, než se čekalo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .