Učení jazyků zvětšuje mozek

10. říjen 2012
Monitor

Velmi intenzivní výuka jazyků má za následek růst určitých oblastí mozku. Prokázala to srovnávací studie švédských vědců.

Studenti Tlumočnické akademie švédské armády v Uppsale (Swedish Armed Forces Interpreter Academy) se cizím jazykům učí velmi intenzivním způsobem. Výuka zde probíhá prakticky od rána do večera 7 dní v týdnu. Studenti, kteří byli na počátku kurzu v kategorii začátečníků, tak po 13 měsících dokážou plynně mluvit například arabsky, rusky nebo afghánskou perštinou darí. Švédským vědcům to poskytuje unikátní možnost studovat, jaký vliv má výuka cizích jazyků na lidský mozek. O tom, že nezůstává bez odezvy, svědčí například to, že mezi lidmi hovořícími více jazyky se méně často vyskytuje Alzheimerova nemoc.

Magnetickou rezonancí vědci pořídili snímky mozku studentů Tlumočnické akademie před a po tříměsíčním výukovém období. Jako kontrolní skupina jim posloužili univerzitní studenti, kteří také intenzivně studují, ale ne cizí jazyky. Porovnání snímků odhalilo, že mozek univerzitních studentů zůstal beze změn. Zato u studentů Tlumočnické akademie se během tří měsíců intenzivní jazykové výuky zvětšily čtyři různé oblasti mozku. Jedním z nich je hippokampus, který vědci spojují s učením, další tři leží v mozkové kůře.

Studenti, kteří byli nejvíce nadáni jazykovými schopnostmi, přitom měli větší nárůst v hippokampu a horní části spánkového laloku, která je spojena s učením jazyků. Studentům, kteří do studia jazyků vkládali největší úsilí, se zase více zvětšila oblast související s motorikou v středním čelním laloku.

Zdroj: Science Daily, NeuroImage

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.