Tyranosaurus australských moří
Australští paleontologové objevili lebku tvora, který se proháněl pravěkými moři před 25 miliony let. Zvíře dorůstalo délky necelých čtyř metrů a neslo jasné znaky dnešních velryb, které mají tlamu opatřenou kosticemi. Na rozdíl od svých modernějších příbuzných měla pravěká velryba tlamu plnou ostrých zubů. Místo drobných mořských živočichů pronásledovala žraloky. Objev tvora, který dostal vědecké jméno Janjucetus hunderi, vnesl nový pohled do zkoumání evoluci velryb.
Velryby plejtváci obrovští jsou největšími živočichy naší planety, a přesto jsou to jen neškodní Otesánci. Měří na délku až 30 metrů, ale živí se drobnými mořskými živočichy, které cedí přes systém kostic v tlamě. Před 25 miliony vypadali předci těchto obrů úplně jinak. Neškodní rozhodně nebyli. Dokazuje to překvapivý objev australských paleontologů.
Na lebku pravěké velryby narazil náhodou už koncem 90. let mladík, který se oddával na pobřeží státu Victoria surfingu na pláži zvané Jan Juc. Naštěstí upozornil na svůj nález vědce z Museum Victoria v Melbourne. V muzejním depozitáři ležela lebka nepovšimnuta až do roku 2003, kdy padla do oka významnému australskému paleontologovi Erichovi Fitzgeraldovi z melbournské Monash University. Fitzgerald si odnesl lebku zarostlou do kamene do své pracovny a následující tři roky strávil opatrným odstraňováním zkamenělých nánosů. Výsledek rozhodně stál za tu námahu. Lebka nesla řadu znaků, které její majitelku řadí mezi velryby vybavené kosticemi. Postrádala například echolokační systém, kterým si vypomáhají při lovu či orientaci dnešní delfíni nebo kosatky. Tlamu však měla pravěká velryba plnou velkých ostrých zubů. Živočich, který dostal podle místa svého nálezu vědecké jméno Janjucetus hunderi, byl bezmála desetkrát menší než plejtváci. Na délku měřil "jen" 3,5 metru. Co mu chybělo na rozměrech, to dohnal rychlostí a dravostí. Lovil velké ryby a zvláštní slabost měl pro žraloky.
"Byl to tyranosaurus australských moří," říká objevitel pravěkého dravce Erich Fitzgerald. Nález publikovaný v britském vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B vrhl nové světlo na evoluci velryb. Fosilie nejstaršího kytovce vybaveného kosticemi je stará asi 10 milionů let. Poslední fosilie jeho zubatých předků pochází z doby před 35 miliony roků. Co se odehrálo v dlouhém období mezi těmito dvěma daty?
Vše nasvědčuje tomu, že před 25 miliony roků došlo mezi předky velryb k evoluční explozi. Vzniklo hned několik vývojových linií. Jedna vedla k dnešním "zubatým" kytovcům, reprezentovaným např. delfíny. Další přivedla na svět velryby vybavené kosticemi. Vědci byli přesvědčeni, že v této vývojové linii byli kosticemi vybaveni všichni zástupci. Janjucetus hunderi je usvědčil z omylu. Některé velryby z tohoto evolučního proudu kosticemi pohrdly a zachovaly si zuby svých předků. Zjevně to nebyl nejlepší evoluční krok. Velryby vybavené kosticemi přežily až do dnešní doby. Jejich zubatí příbuzní uvízli v evoluční slepé uličce a vyhynuli.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
