Tyfová epidemie z počátku 18. století

12. listopad 2010
Monitor

V severofrancouzském masovém hrobě z počátku 18. století neleží oběti válek o španělské dědictví, ale skvrnitého tyfu. Dokazují to molekuly DNA ze zubů pohřebných lidí.

V letech 1710 až 1712, kdy francouzský král Ludvík XIV. vedl s Evropou válku kvůli španělskému dědictví, bylo město Douai na severu Francie několikrát v obležení. Z tohoto neklidného období pochází masový hrob, který byl v roce 1981 odhalen během městských stavebních prací. Na kostrách, které v něm ležely, nebyla patrná žádná poranění, která by byla způsobena zbraněmi. Archeologové proto došli k závěru, že spíš než padlí vojáci v něm leží oběti nějaké epidemie a další zkoumání přenechali paleomikrobiologům.

Tento nově vzniklý obor se specializuje na identifikaci původců historických epidemií – obvykle tím, že zkoumá molekuly DNA z lidských ostatků. Nejinak tomu bylo i v případě epidemie z města Douai. V zubní dřeni pohřbených lidí vědci objevili DNA bakterií Bartonella quintana, které způsobují takzvanou zákopovou horečku a bakterií Rickettsia prowazekii, které vyvolávají skvrnitý tyfus. Obě nemoci přenášejí vši. Tyfové bakterie jsou stejného typu, jaký je známý ze Španělska. Objev tak podpořil teorii, podle níž tuto nemoc do Evropy importovali španělští konkvistadoři, kteří se vraceli z Nového světa.

Zdroj: ScienceDaily, PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.