Turisté stresují tučňáky
Návštěvy milovníků přírody mohou napáchat v koloniích tučňáků patagonských závažné škody. Přítomnost turistů stresuje mláďata.
Sledování zvířat ve volné přírodě se stalo ušlechtilou náhražkou za nejrůznější safari a jiné formy zabíjení pro zábavu. Lidé vyplouvají na moře, aby si zblízka prohlédli delfíny a velryby. Prodírají se africkou džunglí v naději, že stanou tváří v tvář gorilám. Návštěvníci nejjižnější výspy jihoamerického kontinentu si užívají procházek po hnízdních koloniích tučňáků patagonských. Nikdo z nich tučňákům vědomě neubližuje. Přesto se lidská přítomnost nesmazatelně podepisuje na mláďatech těchto ptáků.
Mláďata tučňáka patagonského jsou po vyklubání z vajec zcela odkázaná na péči rodičů. Trvá jim asi 70 dní, než se plně osamostatní. Pokud žijí v turisticky atraktivních oblastech, jsou u nich lidské návštěvy na denním pořádku. Americký zoolog Brian Walker si povšiml, že v oblastech s čilým turistickým ruchem se mláďata přestávají bát lidí.
"V turisticky zajímavých oblastech se můžete mezi mláďaty tučňáků procházet a ona za vámi běhají. Ale stačí přejít přes kopec na místa, kam turisté nechodí, a zjistíte, že mláďata jsou ve skutečnosti velice plachá," popisuje Walker stav na hnízdišti tučňáků patagonských v argentinské rezervaci Punta Tombo.
Znamená to snad, že si malí tučňáci na lidské návštěvy zvykli? Brian Walker prověřil míru stresu u mláďat tučňáků ve třech obdobích - krátce po vylíhnutí, uprostřed jejich "dětství" tráveného na hnízdišti a krátce před tím, než se odtrhnou od rodičů. Odebíral mláďatům malý vzorek krve a v něm pak stanovil obsah některých hormonů. Odchyt byl pro ptáky silný stres, což se odrazilo v hladinách stresového hormonu kortikosteronu.
Mláďata z turisticky atraktivních oblastí reagovala hotovou hormonální bouří. Jejich krví se prohnala kortikosteronová "cunami". Tučňáci vyrůstající v ústraní byli k stresu mnohem odolnější. Rozdíl byl patrný především u mláďat krátce po vyklubání z vajec. U mláďat, která se už chystala k osamostatnění, se stíral.
Výsledky hormonálních analýz naznačují, že se reakce na stres během života mláďat normalizuje. Neznamená to, že je vše v pořádku. Brian Walker zjistil právě u osamostatněných mláďat výrazné rozdíly v chování. Zdá se, že nenormální hormonální poměry v raném mládí nezůstaly bez následků. To není v přírodě nijak neobvyklý jev. Nedávno byl pozorován například u mladých sloních býků, kteří vyrůstali naopak bez žádoucích stresů z "výchovného působení" starých dominantních samců. Tihle sloní "klackové", kteří nikdy nepocítili pevnou ruku nadřízeného sloního býka, dospívají o několik let dříve, než je obvyklé, a hormony jim doslova zatemní mozek. Vyrůstají z nich agresivní rváči odhodlaní napadnout kdykoli kohokoli. V jihoafrických národních parcích mají na svědomí i vzácné nosorožce, které v záchvatu zuřivosti ušlapali.
Walkera proto zajímá, jak poznamená tučňáky stres z raného mládí v dalších obdobích života. Nakolik budou odolní k chorobám? Jak se prosadí v boji o pohlavního partnera a o místo k hnízdění? Jak budou úspěšní ve vyvádění vlastních mláďat? To jsou otázky, na které by měl přinést odpověď další Walkerův výzkum v Punta Tombo.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
