Tunisko po volbách
V Tunisku koncem října proběhly volby – bylo to vůbec první demokratické hlasování po vypuknutí takzvaného arabského jara. Vítězem se stala umírněně islamistická strana An Nahdá. Rozhovor s Martinem Novákem ze serveru Aktuálně.cz, jediným českým novinářem, který volební Tunisko navštívil, natočil rozhovor Jan Fingerland.
Jak na vnějšího pozorovatele působilo volební a povolební Tunisko, země, kde arabské jaro začalo, a kde se odehrály vůbec první demokratické volby?
„Mísily se tam oslavy s obavami. Tunisané si skutečně užívali to, že vůbec poprvé v jejich historii mohou svobodně volit. Trochu to připomínalo Československo v roce 1990. Je tam stále velká radost, že dokázali svrhnout prezidenta Ben Alího a je tam radost, že to dokázali jako první a že se tím stali příkladem pro další arabské země.“
Nakonec se jasným vítězem stala strana Obnovy, známá také jako An Nahdá. Tato strana vedená Rašídem Ghanúším je považovaná za umírněně islamistickou.
„U takové té sekulární a liberální části Tunisanů se to trochu smísilo s obavami, že ta islamistická strana An Nahdá získá většinu hlasů. To se nakonec potvrdilo ještě víc než čekali, protože podle průzkumů to vypadalo, že ta strana An Nahdá získá tak třicet procent hlasů, nakonec dostala dvaačtyřicet, což se moc nečekalo.“
V Egyptě vzrůstají obavy z blížícího se volebního vítězství Muslimského bratrstva v Egyptě, objevily se varovné známky i v porevoluční Libyi, kde zrušili dosud platný zákaz mnohoženství. Tunisko je však poměrně rozvinutá země a má dlouhou tradici sekularismu. Je důvod se plánů vítězné tuniské strany An Nahdá obávat? Proč jí vlastně Tunisané volili?
„Především je třeba vidět, že An Nahda se těší aureole strany, která bojovala proti diktatuře. Spousty jejích stoupenců byly zabity nebo byly dlouho vězněni. I sám Rašíd Ghanúší je člověk, který se těší velké úctě i mezi těmi Tunisany, kteří tuto – v uvozovkách - islamizaci nebo obnovu islámu moc nechtějí.“
Strana An Nahdá hovoří o tom, že jejím vzorem je Turecko, kde umírnění islamisté už deset let úspěšně vládnou. Co si o tom myslí Martin Novák?
„Říká se, že ten program, se kterým An Nahdá šla do voleb, opsala od strany AKP premiéra Erdogana. Nevím, jestli je to pravda, ale každopádně k Turecku se An Nahdá velice hlásí. Nicméně je známo, že v té straně je i takový radikálnější proud, pro který je Ghanúší příliš umírněný. Byly tam zaznamenány takové případy, že v mešitách nebo na některých mítincích třeba v menších městech někteří členové An Nahdy v podstatě oponovali tomu, co říká Ghanúší – že je třeba zavést šaríu, že ženy by se měly zahalit, že evropské turistky by neměly běhat po plážích v bikinách a že v centru Tunisu se nesmí prodávat pivo. Čili tento radikálnější proud v té straně je, ta strana není uniformní, nicméně si myslím, že v tuhle chvíli je menšinový a ačkoliv těch dvaačtyřicet procent je - řekněme - hrozivých, tak pokud tu stranu povede Ghanúší a lidé kolem něho, tak není třeba se obávat nějakého sklonu k nebezpečí.“
