Třicátá schůze Poslanecké sněmovny

21. duben 2008

Podívejme se zase po delším čase do Poslanecké sněmovny. Dvaadvacátého dubna zahajuje její třicátá schůze, která má jako obvykle projednávání kolem stovky bodů. Poznamenejme, že tam ale nenajdeme většinu z oné horké tématiky, o níž se dočítáme v novinách, nenajdeme tam tedy ani nové Julínkovy návrhy zákonů ani návrh zákona o policii.

Ten sice ještě již absolvoval ve sněmovně první čtení, byl však přikázán k projednávání v ústavněprávním a bezpečnostním výboru. Na programu ale budou církevní restituce, zmíníme se proto o nich, o vládním návrhu novely zákona o volbách do Parlamentu České republiky, i o vládním návrhu nového zákona o praní špinavých peněz, zvaného ovšem zákon o některých opatřeních proti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Všechny zmíněné normy budou projednávány v prvém čtení. Nejprve tedy o církevních restitucích. I ten zákon se ale jmenuje jinak, a to zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a o změně některých zákonů. Pro toto seznámení není nutné vyjmenovávat taxativně jednotlivé paragrafy, je nutné si zopakovat podstatu návrhu a odhadnout jeho úspěch v celém legislativním procesu.

Roční splátka církvím i s úroky za újmu, utrpěnou po roce 1948, která bude hrazena ze státního rozpočtu, má činit asi čtyři miliardy a tři sta milionů korun. Bude vyplácena šedesát let a její celková suma má dosáhnout necelých dvě stě sedmdesát miliard korun. To je částka určená pro všech sedmnáct registrovaných církví, z níž největší část má pochopitelně připadnout největší církvi, církvi římskokatolické, a to ve výši zhruba osmdesáti tří procent z celkové částky. Zmíněná finanční náhrada představuje asi dvě třetiny veškerého majetku, který nemůže být z nejrůznějších důvodů fyzicky vydán. O zbývající hodnotě majetku, tvořící asi jednu třetinu, se předpokládá, že bude fyzicky vydán. V důvodově zprávě návrhu zákona se píše, že hospodářský efekt na rozpočty obcí bude pozitivní v tom smyslu, že dojde ke zrušení blokačních paragrafů zabaveného církevního majetku v jiných zákonech a tím k vyjasnění vlastnických poměrů v obcích. Všechno dosud řečené je ovšem litera zákona, na níž se dohodli již před Vánoci zástupci vládní komise pod vedením ministra kultury Václava Jehličky se zástupci církví. Pozměňovací návrhy poslanců mohou tuto literu ale značně změnit.

Levicoví poslanci mohou být proti, výhrady ale mohou mít ale i poslanci vládní koalice. Proto se nedomnívejme, že se stát dohodl s církvemi na restituci církevního majetku, když na to měl osmnáct let času. Další důležitou navrhovanou zákonodárnou normou, která vlastně už dost spěchá, aby byla schválena, je vládní novela zákona o volbách do parlamentu. Nejde ještě o změnu volebního systému, který by u voleb do Poslanecké sněmovny vyřešil otázku trvalého patu, který tak znesnadňuje vytvoření vlády s dostatečnou legitimitou a mocí. Jde o úpravu volebních obvodů pro volby do Senátu. Proto jsem říkal, že schvalování spěchá, protože už je duben, ve sněmovně se ale předpokládá tentokrát, snad, většinový souhlas. Oč tedy jde? Podle paragrafu padesát devět zákona o volbách do parlamentu je třeba upravit velikost volebních obvodů pro volby do Senátu v případě, že počet obyvatel v nich klesne, nebo stoupne o patnáct procent. Podle téhož paragrafu lze však změnu provést pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu. Zde je tedy objasněna i ona příčina spěchu.

Volby do Senátu jsou totiž letos na podzim. I na to je ovšem pamatováno a sněmovna může vyslovit souhlas s návrhem již v prvém čtení. Změny se týkají z důvodu poklesu obyvatel volebního obdobu dvacet šest a dvacet sedm. To je Praha 1 a Praha 2. Z důvodu zvýšeného počtu obyvatel potom volebních obvodů devět, šestnáct a čtyřicet jedna, což je Plzeň-město, Beroun a Benešov. Doufejme tedy, že do voleb do Senátu budou mít všechny senátní obvody tolik lidí, aby to odpovídalo zákonu. Posledním návrhem, který je předmětem našeho zájmu, je návrh zbrusu nového zákona o praní špinavých peněz, alias o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tématiku této trestní činnosti pojednával dosud zákon z roku 96, který však byl již mnohokrát novelizován, a tak ztrácel přehlednost a systematičnost, bylo proto přijato rozhodnutí navrhnout nový zákon, který zároveň implementuje do textu všechny právní náležitosti Evropské unie.

Návrh definuje nově základní pojmy, povinné osoby, identifikaci a kontrolu klienta včetně výjimek, uchovávání informací, postup při podezřelém obchodu, zvláštní ustanovení o auditorech a další. Nový zákon tedy budeme s největší pravděpodobností mít, je ovšem otázka, zda splní to, co má trestnou činnost omezit, totiž to, že se trestná činnost přestane vyplácet. Jsem ale hluboce přesvědčen, že v nemocné společnosti jen vydání nového zákona nepomůže.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio