Třetí volba prezidenta České republiky

7. únor 2003

Komedie s námětem hledání nového českého prezidenta bude tedy mít třetí dějství. Poslanci a senátoři se opět sejdou na společné schůzi na konci února. Přechod k přímé volbě bude nejspíš následovat až po ní. Rozhodnutí svolat další společnou schůzi k volbě prezidenta vychází nejspíš z jedné z interpretací ústavních článků, podle kterého se volby nového prezidenta konají třicet dnů poté, co funkci opustí dosavadní prezident.

To se stalo začátkem února. Ústava České republiky v této věci je ale dokonale nejasná. Z jejího ducha nicméně vyplývá, že povinnost uspořádat volby prezidenta do třiceti dnů od chvíle, co se funkce uvolní, se týká situace, kdy prezident složí mandát předčasně. To se může stát rezignací, usnesením parlamentu, že prezident svou funkci nemůže vykonávat, trestem za velezradu a samozřejmě smrtí prezidenta. Nic se tam nehovoří o situaci, kdy starému prezidentovi skončí mandát a nový ještě není zvolen. Ústava tuto situaci zjevně vůbec nepředpokládá, když dává poslancům a senátorům plných třicet dní na zvolení prezidenta nového.

Nejasnost Ústavy dává netušené možnosti svým vykladačům, protože neexistují žádné precedenty. To dává spíše za pravdu těm kritikům platné Ústavy, kteří tvrdí, že v zemi bez valných demokratických tradic vlastního vládnutí je třeba vypracovat Ústavu podrobnější, pamatující na nestandardní situace, jako je ta současná.

Samozřejmě otázka, proč politické strany si daly termín další volby, přičemž odvolávání se na Ústavu je spíše záminkou, než reálnou situací. Vládní strany totiž zřejmě doufají v zázrak, že se jim snad podaří najít nějakého kandidáta. Jejich politikové donekonečna opakují, že kandidát nalezen bude. Avšak jde jim to jen potud, dokud se neobjeví konkrétní jméno, pak je z té nebo oné strany vetováno, takže se už pomalu stěží najde kdokoliv, kdo by se chtěl na této frašce podílet. Je to totiž zpravidla spojeno s pěknou ostudou.

Vládní strany a jejich vyjednavači prozatím tedy mají dobře formulovanou charakteristiku kandidáta, kterého hledají. Do ní ale zatím nikdo nezapadá. Takže nakonec jim asi nezbude nic jiného, než navrhnout virtuálního prezidenta, totiž jen takového, který bude odpovídat vlastnostem. Naštěstí, přestože Ústava je dokonale nejasná, tuto možnost virtuálního prezidenta nepřipouští.

Jako první už je opět do třetí volby navržen čestný předseda ODS Václav Klaus. Navrhli ho tentokrát maximálně pohotově senátoři jeho strany, kteří tuto nominaci měli zjevně připravenou už předem.

Mnohoznačná zpráva vzešla pak od KSČM. Tak zatím nehodlá navrhnout svého kandidáta, avšak má prý velký zájem, aby byl prezident ve třetí volbě zvolen. Vybere si prý podle toho, který kandidát bude nejlepší. Vzhledem k tomu, že vládní koalice se zřejmě na nikom neshodne, je hodně pravděpodobné, že komunisté by mohli hlasovat i pro Klause. Tak by došlo k paradoxnímu obratu. Zatímco dříve se Klausovi příznivci chlubili, že jejich kandidát jako jediný neshání podporu KSČM, nyní by jí dostal jen proto, že vládní koalice stále nemá jednotného kandidáta a mít asi nebude.

Stejně zábavná je i hra na Klausovo vyšachování. Ať ostatní strany dělají cokoliv, stejně se jim jeho chiméra stále vrací. Ve dvou volbách předchozích byl Klaus nejsilnější, ač to ke zvolení nestačilo. Také ve třetích volbách nejsou jeho šance nezanedbatelné, jak už bylo řečeno. A zřejmě šance největší má ve volbách přímých. Dosti příznačné pro osobu Václava Klause, jehož celý politický život provázela snaha jeho soupeřů o jeho odchod z politiky. Klaus v těchto bojích často vyhrával, ne proto, že by byl tak geniální, ale spíše díky amatérismu soupeřů. Nyní se situace jeví podobně. Zbývá se jen těšit, jak to dopadne tentokrát.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.