Traumata holokaustu se týkají i potomků přeživších. Musíme je chránit, říká právnička

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se za svá slova omluvil a obvinění z popírání holokaustu považuje za kampaň proti svému hnutí. Nezpochybňuje prý útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.

Podle Kalibové ale omluva nemá žádný vliv na rozhodování o tom, zda došlo ke spáchání trestného činu. „A je otázka, zda jeho omluvy vůbec brát vážně, podobných se výroků dopouští pravidelně,“ připomíná právnička Okamurovy výroky z roku 2014. Policie tehdy případ odložila.

Je jednodušší odsuzovat lidi napojené na extremistická hnutí a tímto pokřiveným pohledem se hodnotí výroky běžných občanů. Jako byste k úspěšnému odsouzení potřebovali, aby dotyčný byl neonacista.Klára Kalibová

„K trestním postihům má být saháno až v extrémních případech, a to se promítá na přístupu policie k domněle subtilnějším projevům rasismu nebo popírání holocaustu. Okamura zlehčuje utrpení a k tomu je třeba to chápat kontextuálně i z pohledu poškozených. Je zde velký prostor pro zlepšení,“ tvrdí. Verbální projevy nesnášenlivosti podle ní policie nemá tendenci řešit v trestním řízení.

Společnost hrubne

Česká společnost je podle Kalibové nejvíce citlivá vůči českému utrpení za druhé světové války, přičemž po roce 1989 se začalo více hovořit i o židovském holocaustu. O tom romském ale stále ještě mnoho neví a nedostatečně se usiluje o to, aby se k těmto třem momentům přistupovalo rovnocenně.

„Lidé nejsou schopni nahlédnout bolest konkrétních poškozených a interpretují to jako přepjaté jednání nebo nadstandardní požadavky. Posledním přeživším je mezi devadesáti a sto lety a pro druhou a třetí generaci je třeba zajistit, aby nedocházelo k popírání traumat jejich nejbližších,“ zdůrazňuje Kalibová.

Nemáme osobnosti, které by říkaly, že toto se nesmí. Chybí nám někdo, kdo by kriticky hodnotil vývoj společnosti směrem k nenávisti a nevraživosti.Klára Kalibová

Nedávný průzkum, na kterém se podílel Ústav pro studium totalitních režimů a Sociologický ústav AV, ukázal, že 75 procent lidí napříč věkovými kategoriemi považuje Romy za nesympatické (více čtěte zde). „Romové jsou na tom dlouhodobě velmi špatně. Překvapuje mě v něm spíš ta nevraživost vůči Židům, na ní se dá lépe měřit zhrubnutí společnosti,“ upozorňuje.

„Mantinely se posouvají tam, kam je posunout necháme. Je na místě zvednout pár případů, protáhnout je celým trestním nebo civilním řízením a dosáhnout rozhodnutí, která do budoucna řeknou trestním orgánům, veřejnosti a pachatelům, že tohle už ne,“ uzavírá.