Transplantace kmenových buněk do mozku
Mnoho vědců vidí v transplantacích kmenových buněk do mozku budoucí řešení řady neurologických chorob. Cílem výzkumu je najít podmínky, za kterých by se transplantované kmenové buňky co nejlépe vyvíjely ve správné typy nervových buněk.
Vědci ze akademie Sahlgrenska ve švédském Göteborgu tvrdí, že o jeden malý krok dopředu posune výzkum objev, že na správný vývoj kmenových buněk má negativní vliv aktivace takzvaných astrocytů. Astrocyty jsou buňky hvězdicovitého tvaru, které mají v nervové tkáni podpůrnou i vyživovací funkci. V případě, že dojde k poranění mozku, vytvoří astrocyty tkáň jizvy, která pomáhá poškození opravit. Švédští vědci již dříve dokázali, že pokud se aktivita astrocytů uměle potlačí, budou se nervová vlákna a synapse hojit sice déle, ale výsledná regenerace bude větší.
Astrocyty se aktivují i v případech, kdy jsou do mozku transplantovány kmenové buňky. Ty se ovšem v mozku zřejmě "uchytí" lépe, pokud je aktivita astrocytů redukována. Vědci kmenové buňky transplantovali do oblasti mozku laboratorních myší, označované jako hipokampus, ve které se i v dospělosti vytvářejí nové neurony. Zjistili, že oproti normálním myším se u geneticky modifikovaných jedinců, kteří mají limitované možnosti aktivace astrocytů, z kmenových buněk vyvine mnohem větší množství neuronů a podpůrných gliových buněk. Článek o objevu bude publikován v novém čísle časopisu Stem Cell.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
