Topolánkův bleší cirkus

Všechno ale může být také jinak. Představme si, že se Mirek Topolánek se svým stylem ocitá uvnitř vlastní Občanské demokratické strany ve stále větší izolaci. Jeho místopředsedové se pomyslným reflektorům raději vyhýbají a kolektivní vedení stojí za svým šéfem hlavně proto, že za dveřmi jsou volby. Samotný Topolánek pak pátrá po náhradních spojencích horem dolem. Byť by se třeba za nimi táhla opozičně-smluvní pachuť.

Podzimní krajské a senátní volby by ODS nejraději přeměnila v přehlídku úspěchů svých hejtmanů. Regionální špičky občanských demokratů opakovaně odmítly "pomoc" ministrů a jiných celostátních politiků, protože si uvědomují, že by nějaké to rajče či vejce mohlo dopadnout i na ně samotné. Jak ostatně ukazuje čerstvá korupční aféra spojená se jménem jihomoravského volebního lídra ODS Milana Venclíka, problémy si dokáží vyrobit samy.

Topolánkova vláda pije krev řadě modrých hejtmanů. Jedněm neefektivním vládnutím, druhým mizernou odezvou u veřejnosti, třetím neschopností komunikovat s regiony, natožpak jim přispívat penězi. Přesto - anebo právě proto - se hejtmani s Topolánkem v reakci na započatou sociálnědemokratickou kampaň, která hovoří o pomyslném referendu o koaličním kabinetu, shodli na interpretaci podzimních voleb coby události, jež s republikovou vládou nijak nesouvisí.

Jenže odlišný pohled nabídl v rozhovoru pro deník E15 první místopředseda ODS Pavel Bém. Zpochybnil sice svoji kandidaturu proti Topolánkovi na blížícím se kongresu, neopomněl však dodat, že krajské a senátní volby vystaví známku koaliční vládě. A rebel Vlastimil Tlustý si servítky nevzal už vůbec: bojí se, že to voliči občanským demokratům "spočítají". S takovou lze budoucnost kabinetu, ODS a zejména Mirka Topolánka odhadovat jen obtížně.

Pavel Bém lišácky čeká na příležitost. Na vrchol by vystoupal rád, jen kdyby tam tolik nefoukalo. Navíc nechce být podezírán z podrývání předsedovy autority ve vyhrocených časech. Proto s ním do roztrhání těla válčí "pouze" o podíl Prahy z chystané privatizace ruzyňského letiště. O stranických aktivitách a názorech vždy připraveného ministra vnitra Ivana Langera pak není slyšet už vůbec. Opatrná je i další ikona ODS, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Do televizních studií je nejčastěji vysílán usměvavý, leč nic neříkající místopředseda Petr Gandalovič. Posledního místopředsedu, Petra Bendla, zase plně zaměstnává středočeský volební souboj s Davidem Rathem. Aby nebylo problémů málo, chybí občanským demokratům renomovaný ekonomický tým, který by navázal na rovnou daň a celou Modrou šanci vyprojektovanou disidentem Tlustým. Poslanec Michal Doktor k těžkým vahám určitě nepatří. ODS navíc dráždí své podporovatele mezi podnikateli otálením s přijetím eura. V zahraniční politice zase Topolánek nestačí krotit radikály, kteří by Lisabonskou smlouvu Evropské unie s chutí pochovali hluboko pod zem. Dokonce i předseda Senátu Přemysl Sobotka prý překvapil lídra euroskeptiků Václava Klause tvrdostí svého postoje.

ODS dnes připomíná pytel blech. Druhý podobný, štěpený kontrastními zájmy koaličních partají, okupuje Strakovu akademii. Zelení si potřebují dokázat, že neodhodili volební program a alespoň ekologické principy prosazují důsledně. K tomu všemu jejich předseda Martin Bursík co chvíli pohrozí odchodem z vlády - tu kvůli kamiónům na dálnicích, tu kvůli jaderné energetice. Lidovci zase hledají témata, kterými by trumfli pověsti šířené kolem Jiřího Čunka. Jednou přispěje trochou verbálního vzrušení ministr Cyril Svoboda, podruhé například Čunkův korunní princ Roman Línek zašermuje odporem vůči tuze vysokým bankovním poplatkům. Pro podzimní úspěch potřebují zelení i lidovci ukázat, že je ODS nevláčí na vařené nudli.

Když Mirek Topolánek nedokáže tento bleší cirkus udržet pohromadě, může se brzy poroučet. V takové situaci muž, od kterého si mnozí z nás kdysi slibovali politiku svižnou, nekompromisní a transparentní, hledá oporu, kde se dá. Každý spojenec je dobrý. Ať už se jmenuje Michael Kocáb, a má blízko k Václavu Havlovi, nebo Miloš Zeman, a je ověšen houfem lačných lobbistů. Hejna supů nad Topolánkem kroužící se tím možná na čas oddálit podaří. Sešup vládní popularity u veřejnosti však stěží.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .