Topolánkovo premiérování

23. listopad 2006

Když byl Mirek Topolánek před sto dny jmenován premiérem, působil jako velryba, která se sebevražedně vrhá na mělčinu. Důvodem byl fakt, že šéf občanských demokratů sestavil menšinový kabinet, který neměl ve sněmovně předjednáno získání důvěry.

Dokonce jeho jednobarevný kabinet neměl zajištěnu ani podporu od všech bývalých trojkoaličních partnerů. Bylo tudíž jasné, že Topolánkův pokus ztroskotá a že ve funkci premiéra příliš dlouho nevydrží.

Kdyby někdo tvrdil, že ve Strakově akademii oslaví sto dnů v pozici předsedy vlády, působil by jako člověk, který nemá o dění na české politické scéně ani páru. Tento postoj vycházel především z toho, že prezident republiky sice může i napodruhé sestavením vlády pověřit ODS, ale někoho jiného, než už jednou neúspěšného Topolánka. Běh událostí nakonec postavil podobné teorie na hlavu a Mirek Topolánek vydržel v premiérském křesle sto dnů a zároveň má jistotu, že ještě pár desítek a možná i stovek dnů v této funkci vydrží. Samozřejmě hodnocení první stovky musí být specifické. Nejprve Topolánek vedl kabinet, který se připravoval na žádost o vyslovení důvěry a po jejím nezískání vládu v demisi. Stručně řečeno, na nějaké zásadní změny neměl ani čas ani potřebný mandát. Přesto o kabinetu bylo na veřejnosti dost slyšet. Například v souvislosti s masivními změnami na některých ministerstvech. Nebo při polemikách o skutečném stavu zadlužení země a o reálnosti návrhu státního rozpočtu. V neposlední řadě bylo o Topolánkově kabinetu slyšet při vyhlášení exekuce na majetek SETUZY, přičemž tento krok byl minimálně svojí rychlostí neobvyklý.

Zkrátka o stále ještě úřadující vládě se nedá tvrdit ani to, že by pasivně čekala až bude vystřídána, ani to, že ministři za sebou zanechají celou řadu návrhů, které pomohou zreformovat českou ekonomiku. Na současném kabinetu je tak z hlediska historie nejzajímavější to, že poprvé od vzniku samostatné České republiky nezískal důvěru ve sněmovně. Dalším zaznamenání hodným momentem je dvojrole Mirka Topolánka jako odstupujícího a zároveň nastupujícího premiéra. Prognózy do budoucna sice bývají ošidné, přesto si myslím, že se něco podobného nějakému dalšímu politikovi těžko podaří. Právě zmiňovaná dvojrole se postarala o to, že Topolánek vydržel v čele vlády sto dnů a že ani v nejbližší době nebude muset vyklízet premiérský stůl. A přitom není podstatné, jak dopadnou další jednání o sestavení kabinetu. Pokud by totiž zkrachovala a země dospěla ke třetímu pokusu, měl by odstoupit předseda Poslanecké sněmovny Vlček. A nikde není zaručeno, že by se nová volba neprotáhla na týdny až měsíce. A po jejím úspěšném zvládnutí by pak podle všeho následovala složitá jednání, na jejichž konci by měla být nová vládní sestava včetně návrhu na jmenování premiéra. Takže i v případě krachu druhého pokusu by Topolánek mohl oslavit ve Strakově akademii příchod jara a možná i léta.

Podobným směrem se však úvahy úřadujícího předsedy vlády neodvíjejí. Svědčí o tom alespoň slova Mirka Topolánka z ČTK, cituji: " Já se nechci zapsat do historie jako vůdce, který šestkrát vyhrál volby a pak spokojeně odešel do opozice, do politického důchodu, rezignoval na svou zodpovědnost vůči této zemi a umyl si ruce. Jestli tohle někdo považuje za zásadovost, tak já tedy, ne," konec citátu výroků Mirka Topolánka pro ČTK. Znamená to, že je šéf ODS odhodlán učinit maximum pro úspěch.

A protože dohoda většiny stran zastoupených ve sněmovně na předčasných volbách na jaře příštího roku je prakticky vyloučená, protáhne se Topolánkovo premiérování patrně na více než jeden rok. O tom, v jaké sestavě by měl jeho nový kabinet fungovat, se zákulisně jedná a prý na začátku příštího týdne by mělo být jasněji. Dokud nebude vše definitivně dojednáno, je třeba brát nejrůznější informace s rezervou. Lze totiž velmi obtížně rozlišit, co jsou informace záměrně vypouštěné k otestování síly protivníka či ke změně jeho postoje a co zprávy mající blízko k realitě.

Stačí uvést příklad z dneška. Na internetu se objevily dvě protichůdné informace o vývoji jednání o nové vládě. Jedna tvrdí, že dohoda ODS s ČSSD krachuje a že se pracuje na vzniku kabinetu občanských demokratů s lidovci, na němž by se nějakou formou podíleli zelení. Druhá informace zase tvrdí, že Topolánkův kabinet se bude opírat o podporu ODS, ČSSD, lidovců a zelených a že bude fungovat rok a půl. Tak si vyberte.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio