Tlak na zvýšení počtu vojáků mezinárodní koalice v Afghánistánu narůstá

To by způsobilo nárůst obětí na straně koalice a nespokojenost v jejích členských zemích a zároveň by to znamenalo, že nebude možné dosáhnout takového rozhodujícího vítězství, které by umožnilo kýženou soustavnou obnovu země, zlepšení údělu obyvatelstva a trvalé přetažení námezdních bojovníků Talibánu a jeho místních oportunistických podporovatelů na stranu afghánistánské vlády.

Američtí, britští a další velitelé, včetně amerického vrchního velitele generála McCrystala, proto stupňují tlak na své vlády, aby do Afghánistánu vyslaly další vojska v rámci tzv. ,,surge'', neboli vzedmutí, které by podobně jako v Iráku jasně ukázalo, že koalice je silnější a rozhodující silou a zároveň podpořilo i vytváření místních protitalibánských milic, jako se děje už na několika místech i v sousedním Pákistánu, zejména v údolí Svát.

Tím by také vyprchala místní podpora vesničanů pro Talibán, která se objevuje v místech, kde koaliční vojska nemohou z důvodu nedostatečných počtů držet trvalé posádky a byla by vytvořena příznivá situace i pro disent v řadách Talibánců, zejména na nejnižší úrovni jeho struktur v rámci strategie získání srdcí a myslí Afghánců. Zároveň by byl zvýšen soustavný tlak na Talibán umožněním rozsáhlejšího ofenzivního patrolování a byla by omezena i aktivita Talibánu při kladení silničních min, které způsobují vojákům koalice nejpočetnější ztráty. Jak už bylo hlášeno, příkladem by mohl být i útok, kdy se Britům nedávno podařilo objevit talibánskou výrobnu min a počet jejich minových útoků v oné oblasti klesl dočasě téměř na nulu.

Generál McCrystal nejnověji prohlásil, že 50 až 80 procent ,,bojovníků'' Talibánu by složilo zbraně, kdyby jim byla nabídnuta placená pracovní místa, například na obnově země či při budování infrastruktury. McCrystal to zopakoval i na přednášce v londýnském Institutu strategických studií před víkendem, kde zopakoval také tvrzení, že koalice tam má nedostatečné množství prostředků, trpí nedostečně nízkými početními stavy a že přísun 40.000 dalších vojáků by podle něj dosáhl kýženého stavu. Pozoruhodné je nejen, že se ozvala Britka, poručice Victoria Anderton, příslušnice královského letectva, která očekává převelení k peruti britských letounů typu Tornado GR4 v Kandaharu, a prohlásila, že po generálově přednášce s detailním vysvětlením strategie má ona nyní více důvěry v celý systém velení než po nedávné přednášce britského premiéra Browna. McCrystal kvitoval poznámku s úsměvem a prohodil něco o důvěře jednoho profesionála ke druhému.

Překvapivější bylo prohlášení na končícím sjezdu britské vládní labouristické strany, které pronesl ministr zahraničí David Miliband. Ten vyzval vlády 42ti zemí koalice, aby rozhodly ve prospěch onoho vyslání dalších vojáků do Afghánistánu, aniž někoho (například prezidenta Obamu, který jakoby váhal) přímo jmenoval. Miliband jen zdůraznil: ,,Šli jsme do toho společně a musíme tam společně zůstat až do vítězství'' a tvrdil, že jinak by se situace vrátila zpět do devadesátých let, kdy Afghánistán byl semeništěm a tréningovým táborem mezinárodních teroristů al-Kajdy, ohrožující celý svět a zejména hlaní města demokratických zemí.

Jak známo, vlády některých zemí NATO se chovají podivně nerozhodně ve stylu Mnichovanských vlád před Druhou světovou válkou a bojí se protestů protiválečných lobby. Milibandovo volání už však vyslyšel vůdce opozičních konzervativců David Cameron, který jen pár dnů před stranickým sjezdem prohlásil, že jestliže by vyhrál volby, utvořil by okamžitě ,,válečný kabinet'' z ministrů zahraničí, obrany, vnitra a financí, plus šéfů zpravodajských služeb a rozhodl by o posílení počtů a vybavení vojáků. V současné době se ozývají náznaky, že britská vláda, která už má v Afghánistánu 9600 vojáků, tam hodlá vyslat další tisícovku na podporu zmíněné strategie, i když ministr obrany Ainsworth na sjezdu řekl, že počty vojáků nesmí být vyšší než výstrj a výzbroj, která je k dispozici, neboť by vojáci mohli být ohroženi, zatímco ostatní vlády NATO spíše váhají i přes americké náznaky, že Amerika nečinné Evropě nehodlá vše znovu vybojovat jako už několikrát předtím. Uvidíme tedy, zda se Evropa probudí z lethargie. Možná by nyní měly jít příkladem ,,nové'' členské země aliance i Unie...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .