Tlak na Severní Koreu slábne. Sankce už nemají tak silný účinek

Okamžitá hrozba jaderné války na Korejském poloostrově pominula. Spolu s tím ale klesá i chuť dodržovat sankce, které měly za cíl donutit Severní Koreu ukončit jaderný program a odevzdat ničivý arzenál, poznamenává britský deník Guardian.

Jak list píše, stále přibývá důkazů o tom, že Pchjongjang ve skutečnosti obchází přísné zákazy. V kombinaci s laxním dodržováním vyhlášených restrikcí ze strany Číny a Ruska, nejbližších spojenců KLDR, se tak diktatuře daří mařit plán Spojených států na vytváření „maximálního tlaku“.

Hned na dvou „historických“ jednáních se tento rok severokorejský vůdce Kim Čong-un zavázal k „úplné denuklearizaci Korejského poloostrova“. K omezení vlastních zbrojních programů ale zatím učinil jen velmi málo, soudí Guardian. USA přitom požadují, aby se Severní Korea vzdala jaderných zbraní, teprve poté je možné uvažovat o ukončení sankcí.

Hledání cestiček

Pchjongjang podle britského listu obchází platná omezení nejrůznějšími způsoby. Je zdokumentováno hned několik případů, kdy se pod rouškou noci přesouvá ropa a uhlí z jedné lodi na druhou přímo na moři. Severokorejští dělníci prý také pracují v Číně a Rusku a země dál spolupracuje se syrskou armádou.

„Kim Čong-un hraje velmi logickou hru. Daří se mu vyjednávat se Spojenými státy za vlastních podmínek, a přitom dochází k čím dál slabšímu vymáhání sankcí ze strany Ruska a Číny,“ myslí si Mintaro Oba, bývalý americký diplomat, jenž se na vytváření politiky vůči KLDR podílel.

„Pokud je možné oslabit odhodlání Číny a dalších členů mezinárodní komunity k uvalování a dodržování sankce, pak je rozhodně v zájmu Severní Koreje se o to pokoušet. Není však tomuto cíli odhodlaná natolik, aby se vzdala svého jaderného programu,“ říká exdiplomat Oba.

Obchodní spojenec

Severokorejský lídr vycestoval do Číny od března už třikrát. Úvodní z těchto návštěv přitom byla vůbec první Kimovou zahraniční cestou od jeho nástupu do čela země v roce 2011. Peking je jednoznačně nejbližším spojencem Pchjongjangu a zodpovídá za asi 90 procent celkového zahraničního obchodu Severní Koreje.

Někdejší Říše středu navíc trvale podporuje stabilitu severokorejského režimu. Pokládá ho totiž za nárazníkovou zónu mezi Čínou a Jižní Koreou, která je zase spojencem Spojených států.

Deník Wall Street Journal také minulý týden reportoval o tom, že navzdory platným restrikcím Spojených národů se přes 10 tisíc Severokorejců od loňského září registrovalo k práci v Rusku. Nejméně 700 z nich pracovní povolení získalo letos.

Američané přitom odhadují, že severokorejští občané zaměstnaní v Rusku posílají do vlasti asi 300 milionů dolarů ročně. Pro Pchjongjang je to klíčový zdroj zahraniční měny.

Je třeba sankce držet, říká Pompeo

Ve Spojených státech proto podle Guardianu narůstá frustrace, jak ostatně dokazuje i prohlášení šéfa americké diplomacie Mikea Pompea. Ministr minulý týden během své návštěvy Singapuru veřejně varoval Rusko a Čínu před oslabováním sankcí. Tato výzva přitom přišla ve stejné době jako prohlášení skupiny expertů OSN, kteří monitorují dodržování sankčního režimu vůči KLDR. 

Podle těchto odborníků Pchjongjang pokračuje ve svém jaderném a raketovém programu. Zároveň zdokumentovali řadu dalších přestupků včetně pokusu prodat zbraně ozbrojeným skupinám v Jemenu a vyvážení textilií v hodnotě přes 100 milionů dolarů za období šesti měsíců. Severokorejské uhlí se podle hlášení dokonce ocitlo i v jihokorejských přístavech, ačkoliv Soul jakékoliv zboží ze Severu dlouhodobě bojkotuje.

Státní média v Severní Koreji mezitím začala vyzývat Spojené státy ke zrušení jakýchkoliv omezení. Argumentují tím, že Pchjongjang už podnikl dostatečné ústupky, když vyhlásil moratorium na jaderné a raketové testy, demontoval jadernou střelnici a repatrioval ostatky Američanů padlých v korejské válce.

Bývalý ředitel CIA Mike Pompeo

„Jak by sankce, které byly holí, jíž se americká administrativa oháněla jako součástí své nepřátelské politiky, mohly podporovat vzájemnou spolupráci?,“ napsal oficiální list Rodong Sinmun.

Nátlakovou politiku Spojených států kritizovala i další severokorejská média, když ji vykreslovala jako anachronizmus a překážku ke vzájemné spolupráci. Guardian spekuluje, že tyto výhrady mohou dokládat stále silný dopad mezinárodních restrikcí na obchod KLDR, nebo že se může jednat pouze o vyjednávací taktiku.

Hmatatelné výsledky Kima

Současný stav oslabených sankcí je „pravděpodobně nejhmatatelnějším výsledkem Kimových zahraničněpolitických dobrodružství,“ hodnotí Van Jackson, bývalý poradce amerického ministra obrany.

„Maximální tlak ztratil veškerou páru,“ dodává Jackson, jenž v současné době přednáší na novozélandské Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu. „Jedním z důsledků loňské jaderné krize je to, že se nikdo do této nejisté situace nechce vrátit. Prakticky všichni jsou tak ochotní přijmout jakýkoliv výsledek, jenž zajistí, že se nebudeme pohybovat na hranici jaderné války,“ uzavírá Van Jackson pro britský Guardian.

autor: per
Spustit audio

Související