Terorista Zarkáví vyhlásil válku svobodným volbám

Před několika dny se dokonce objevila zpráva, že protivládní síly v Iráku připravují až několik set teroristických útoků v době voleb. A proti volbám se dosud nejostřeji postavil i tamní vůdce teroristických skupin abú Músá Zarkáví, v projevu uloženém na islámistických internetových stránkách: "Vyhlásili jsme nesmiřitelnou válku principům demokracie a všem, kteří je chtějí uplatňovat," prohlašuje přes internet Zarkáví (pokud je nahrávka autentická) a znovu se snaží poštvat proti sobě obě hlavní islámské skupiny v zemi.

Iráčtí šíité, kteří tvoří skoro dvě třetiny tamních obyvatel, však uspořádání prvních svobodných voleb vítají a hodlají se jich účastnit a ve své naprosté většině též podporují nynější prozatímní vládu a celý nový režim, nastolený po pádu Saddáma Husajna. Naproti tomu iráčtí sunité, kteří sice tvoří menšinu obyvatel, ale za Saddáma měli v rukou veškerou moc, vyhrožují, že budou volby bojkotovat. Alespoň to tak občas říkají někteří jejich vůdci.

A Zarkáví se nyní snaží využít tohoto sporu. Ve svém nejnovějším projevu vyzval k "totální válce proti volbám" a šíity označil za bezvěrce a odpadlíky, kteří upínají své naděje - cituji - k "velké americké lži zvané demokracie".

Takové výroky snad ani nemá smysl komentovat. Je přece na první pohled jasné, je vyslovuje extrémista a náboženský fanatik či spíše nebezpečný šílenec a mnohonásobný vrah, kterého by musela normální lidská společnost alespoň izolovat v zájmu své sebezáchovy. A možná také bude jednou dopaden.

Právě o víkendu se objevily neověřené zprávy, že byl zadržen, naneštěstí nepravdivé.

V pondělí ale oznámily irácké úřady, že zadrželi jednoho z jeho nejbližších spolupracovníků jistého abú Umara Kurdího, který má na svědomí nejméně "32 pumových atentátů", včetně známého otřesného útoku na sídlo OSN v Bagdádu, k němuž došlo v srpnu roku 2003 a po němž se tato světová organizace dokonce rozhodla na čas z Iráku vůbec odejít. Spolu s ním byl prý zatčen také další člen Zarkávího skupiny, který se podílel na její propagaci.

Vzhledem k trvalému akutnímu nebezpečí dalších teroristických útoků není ani příliš divu, že prozatímní irácká vláda hodlá v době voleb vyhlásit různá mimořádná bezpečnostní opatření. V neděli se v Iráku údajně zastaví veškerá civilní doprava, má být uzavřeno i letiště v Bagdádu a všechny hraniční přechody. Z bezpečnostních důvodů bude omezování pohybu uvnitř země prý platné celkem tři dny a plnou pohotovost mají mít nejen všechny domácí policejní síly, ale samozřejmě i zahraniční vojáci.

Premiér Aláví prohlásil, že jeho vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby umožnila účast ve volbách co největšímu počtu občanů. Podle jeho předsevzetí se první svobodné irácké parlamentní volby v neděli uskuteční na celém území Iráku, ve všech provinciích, i když je předem jasné, že v některých oblastech nebudou volby probíhat zcela normálně. V některých volebních okrscích se například - opět z bezpečnostních důvodů - zatím utajuje přesné umístění volebních místností, aby to nebylo tak snadné si teroristické útoky předem naplánovat.

Jisté je, že vysoká účast ve volbách bude klíčová pro legitimitu budoucí vlády, ať už samotné hlasování dopadne jakkoli, ve prospěch kterékoli politické strany. To si dobře uvědomují i Američané, kteří se na přípravě bezpečnostních opatření podílejí. Jak poznamenal americký velvyslanec u OSN John Negroponte, který je právě v Bagdádu, jsou to historicky první volby, které by měly vést k vytvoření "národního shromáždění" a lidem zvolené vládě. A tak samotné jejich uspořádání - přes nebezpečí teroristických útoků a násilností - představuje nepopiratelný úspěch.

Velmi pozorně nadcházející volby v Iráku sledují také všechny ostatní arabské státy na Blízkém Východě a proběhnou-li relativně dobře, stanou se skutečným přelomem éry po Sadámu Husajnovi.