Tereza Zavadilová: Švejkovo ropné embargo

1. červen 2022

Při čtení výsledku jednání evropského summitu o embargu na ropu z Ruska vytane člověku na mysl pořekadlo, že vlk se nažral a koza zůstala celá. Rozhodně to platí pro českou politickou scénu. Státy unie embargovaly dovoz ruské ropy, ovšem země na východě sedmadvacítky, včetně Česka, dostaly pěkné výjimky. 

Premiér Petr Fiala si na twitteru pochvaloval: „Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy.“

Čtěte také

No, jako Evropská unie ano, ale jako Česko tak úplně ne. Čeští vyjednavači stojí za výjimkou, že po dobu osmnácti měsíců bude země moci nadále nakupovat produkty z ruské ropy – které Česko získává ze Slovenska a Maďarska. Země jako Maďarsko, Slovensko a Chorvatsko také dostaly výjimku na dodávky ropy jižním křídlem ropovodu Družba. Severní trasa, mířící do Polska a Německa, se má uzavřít. 

Mimochodem zákaz přeprodeje ruských produktů z ropy, na které Česko dostalo zmíněnou výjimku, nejvíce prosazovalo sousední Polsko. Nechce totiž, aby se na ní obohacovala  maďarská polostátní rafinerie MOL. Polský konkurenční gigant PKN Orlen kvůli sankcím bude kupovat dražší americkou ropu. 

Jednání o plynu budou tužší

Obě země mají k sankcím extrémní postoje. Polsko je za jestřába, tedy požaduje co nejtvrdší protiruské sankce, protože má s velmocí vleklé politické spory. Naopak Orbánovo Maďarsko je coby přítel Ruska pro co nejmírnější postup, i současné jednání o uvalení embarga na ruskou ropu Maďarsko zdržovalo měsíc.

Čtěte také

Symptomatické tedy je, že za výraznými politickými postoji jsou skryté i byznysové zájmy téměř monopolních firem obou zemí. A ve finále víc než Česko vyhrál maďarský MOL, protože ten bude i tuzemským řidičům paliva z ruské ropy prodávat. 

Pomineme-li půtky v zemích Visegrádské čtyřky, na čem se tedy Evropská unie nyní shodla? Konkrétní podoba dalšího kola protiruských sankcí, které obsahuje i ropné embargo, bude vyhlášena během pár dní, musí ji formálně odsouhlasit všechny státy. Platit má začít za půl roku poté.   

Zatím je shoda na tom, že sedmadvacítka zakáže dovoz ropy tankery. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, kromě toho EU počítá s tím, že Polsko a Německo zastaví do konce roku ropu ze severní větve Družby. 

Čtěte také

Těmito sankcemi by měl být snížen proud západosibiřské ropy do Evropy skoro o 90 procent, výjimky představují zbylou desetinu. Rusko přijde zhruba o 10 miliard dolarů, což zas tolik není. Podle ekonomů se země bude navíc snažit nahradit vypadlé příjmy prodejem ropy do Asie, a to dokonce dráže, protože ceny budou dojednávat nově a ty letos rostou. 

Otázka zní, co s plynem, což je věc, která by ruskou ekonomiku už zasáhla skutečně zásadně. Jednání o embargu na ruský plyn do Evropy budou ještě mnohem složitější a boje tužší, protože část Evropy – včetně Česka a zatím i Německa – je na něm závislá.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka,

Ministr průmyslu Jozef Síkela apeloval v Německu na vzájemnou solidaritu. „Pro nás jako vnitrozemský stát je solidarita mimořádně důležitá.“ Bez pomoci sousedů a dalších evropských zemí a posílení infrastruktury se Česko od závislosti na plynu a ropě z Ruska dokáže odpoutat jen těžko, uvedl ministr na německé konferenci. Žádá o připojení k německým terminálům na kapalný plyn. 

Bohužel právě solidarita je to, co si Češi a zbylá trojice z Visegrádu rádi vykládají poněkud jednostranně. Většinou jde o vlastní prospěch. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.