Tereza Zavadilová: Nezaměstnanost nikde, ač se čekala

To už současníci až na výjimky nezažijí. Výzkumné a marketingové agentury se v poslední dekádě předháněly v průzkumech, které že profese to v budoucnu úplně zmizí, protože je z povrchu zemského smaže umělá inteligence, a které nové naopak vzniknou. Mezitím se v uplynulých třech letech zkomplikovaných pandemií a válkou na Ukrajině trh práce změnil natolik, že to nikdo nečekal.

Přehřátá ekonomika

Pandemie byla pro pracovní trh celkem specifická. Většina vyspělých států se rozhodla zaměstnance ochránit před propouštěním pomocí štědrých podpor ať už přímo jim či jejich zaměstnavatelům. Předpandemická situace v podobě přehřáté ekonomiky, která vyústila ve stav, kde na mnoha místech v uvozovkách chyběli lidi, se jen prohloubila.

Čtěte také

Inflace poleví, ale i tak bude vidět velká disproporce mezd, očekává ekonomka Horská

Mnozí zaměstnanci ze zdravotních důvodů zůstali trvaleji doma buď sami za sebe, nebo kvůli péči o děti či blízké. Spousta lidí kvůli dobrým podmínkám změnila místo – pro tento jev vznikl název velká rezignace. Zaměstnanci se ocitli ve výhodnější pozici, mohli si říkat o přidání, protože firmy tahaly za kratší konec.

Válka na Ukrajině spolu s velkou inflací a energetickou krizí přinesla jiné očekávání, firmy začaly šetřit a obecně se předpovídal růst nezaměstnanosti. K překvapení všech to téměř nenastalo. Ačkoli vyspělé ekonomiky balancují na hraně recese, nezaměstnanost nijak radikálně nevzrostla.

Absolutní zaměstnanost

Ve Spojených státech je nejnižší míra nezaměstnanosti za 54 let. V Evropě to není jiné, proti loňskému lednu se počet nezaměstnaných v Evropské unii dokonce snížil, a to o více než 300 tisíc lidí. Evropská unie měla v lednu historicky nejnižší míru nezaměstnanosti.

Česko přitom patří mezi tři země v unii, které mají nezaměstnanost úplně nejnižší, pod tři procenta, což je podle analytiků fakticky plná zaměstnanost. Podle průzkumu personální agentury Manpower se dvakrát více českých firem chystá nabírat než propouštět.

Velké mzdy pomáhají vysoké inflaci

A teď, co to znamená. Pro zaměstnance je to určitě dobře – pracovat může vlastně každý, kdo chce. To pomáhá držet finanční situaci rodin i v době vysoké inflace, pomáhá to také psychologickému prožívání těžších časů. Ovšem poptávka firem po lidech vede k tomu, že se zvyšují mzdy, takže silný trh práce je pak tím, co komplikuje větší pokles inflace ve vyspělém světě.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

A to, že leckde stále chybí lidi, ekonomikám brání vrátit se k výkonu na plný plyn. To se jen tak nevyléčí. Magazín Economist odhadl, že vyspělým ekonomikám chybí 1,5 procenta celkové pracovní síly v porovnání s dobou před kovidem. To je deset milionů lidí.

Populace stárne, takže hledat lidi na práci nebude pro firmy o nic jednodušší. Proto se šéfové tak toužebně dívají na rozvoj umělé inteligence, která má některé profese nahradit. Podle dosavadního vývoje se ale zdá, že se lidstvo o pracovní místa ještě dlouho bát nemusí.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz