Teplé počasí umožnilo prudký rozvoj říše Inků
Bez teplého počasí by se incká říše nikdy nemohla rozmáchnout tak, jak to udělala krátce před svým zánikem, tvrdí francouzští vědci.
V letech 1400 až 1532 zažili Inkové období své největší expanze, kterou ukončil až příchod španělských kolonizátorů v roce 1533. Příčiny zániku říše Inků jsou dobře známé, ale o důvodech předchozího rozmachu se zatím jen spekulovalo. Francouzští archeologové z Montpellierské univerzity nyní došli k závěru, že hlavním faktorem bylo dlouhotrvající teplé počasí.
Záznam o počasí v dobách Inků vědci získali z vrtných jader sedimentů malého jezera nedaleko města Cuzco. Nejstarší vzorky byly staré 4000 let. Analýza jader ukázala, že až do roku 800 bylo relativně chladno a poté přišlo pár století, ve kterých převládala dlouhá sucha. Kolem roku 1100 se ale situace změnila a začalo velmi teplé a vlhké období, které podle článku na stránkách New Scientist vydrželo celá čtyři staletí.
Archeologové se domnívají, že díky příznivému klimatu a dostatku vody z tajících peruánských ledovců Inkové mohli pěstovat velké množství kukuřice a brambor. Své síly pak mohli napřít jinam - především do stavby silnic, budování armády a dobývání okolních území. Po roce 1400 dokázali Inkové hranice své říše posunout o 4000 km dále na jih.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.