Teleportace v čase

29. leden 2011

Vědci vypočítali teoretickou možnost teleportace vlastností částic mezi dvěma různými časovými momenty.

V posledních letech fyzikové úspěšně prováděli pokusy s tzv. kvantovou teleportací částic na dálku, tedy v prostoru. Nový článek vědců z australské Univerzity v Queenslandu otevírá teoretickou možnost dokonce i jakési teleportace vlastností částic mezi dvěma různými časovými momenty.

Prostorová kvantová teleportace je možná pouze jako prostorový přenos parametrů malých částic, které jsou spolu na začátku experimentu tzv. zapleteny (entanglovány). Přenos je možný právě díky této exotické vlastnosti malých kvantových objektů. Je to situace, ve které jsou původní i posléze vzdálené elementární částice spojeny jakýmsi neviditelným poutem. Změřením parametrů jedné částice tak zároveň změříme i parametry částice druhé. Tak vlastně přenášíme na dálku jejich vlastnosti. Přenos vlastností částice je ale v kvantovém světě prakticky totéž, jako kdyby byla částice přenesena fyzicky. Jde o okamžitý přenos informace, která vyjadřuje úplný stav určité elementární částice a tento stav je její takzvanou maximální individualitou.

Představa podobného "klonování" stavů částic napříč časem připomíná cestování časem. To se sice hodí do sci-fi příběhů, ale v reálné fyzice může působit problémy. Vzájemné přímé svazování minulých a budoucích momentů v čase bez nutnosti příčinného působení děje vypadá ještě strašidelněji, než okamžité působení na dálku v prostoru.

V praxi by takový pokus vypadal tak, že detektor by zjistil stav nějakého kvantového bitu částice (qubitu) a vyslal by o tom zprávu. Tuto zprávu by pak v budoucnosti přijal detektor, který by se nacházel ve stejném místě. Příjem této zprávy by ovlivnil stav jeho měření tak, že by naměřil stejný stav kvantového bitu u stejného druhu částice. Takový pokus by podle odborníků byl možný jen pro některé speciální dvojice časových okamžiků. Příslušné částice by totiž musely v mezilehlém čase existovat po nějakou dobu zároveň vedle sebe. Tyto okamžiky obou měření tedy musejí být symetrické vůči určitému časovému středu, který bude pro příslušnou dvojici měření společný a důležitý.

Celá popsaná metoda je ale zatím pouze fyzikální spekulace, její reálný průběh a důsledky zatím nelze odhadnout.

<iframe title="YouTube video player" class="youtube-player" type="text/html" width="610" height="373" src="https://www.youtube.com/embed/9lOWZ0Wv218" frameborder="0" allowFullScreen></iframe>
autor: Pavel Vachtl
Spustit audio