Technologické novinky: Biometrické bankomaty, drony ve Rwandě, nový ruský kosmodrom a Sojuz

Sedmitunový robotický manipulátor vyrábí pro NASA díly kosmických lodí

Tento obří průmyslový robot o výšce jednopatrového domku začal nedávno pracovat ve výzkumném centru NASA v Langley a jmenuje se ISAAC (Integrated Structural Assembly of Advanced Composites). Jeho hlavní výhodou je schopnost automatické výroby, dotváření nebo kompletace komponent, vyrobených z uhlíkových kompozitů či vláken.

Jako výchozí plán mu stačí 3D model, vytvořený konstruktéry v příslušném počítačovém programu. Na světě přitom existují jen 3 stroje tohoto typu. Robot využívá cívky, na nichž jsou namotány dlouhé pásky vyrobené z uhlíkových vláken, spojených pomocí epoxidové pryskyřice. Na konci jeho robotického ramena je umístěna velká vyměnitelná diskovitá hlavice, která zpravidla nese 16 cívek nebo špulek s různými typy uhlíkových vláken a pásků. Robot pak namotává na cílový objekt přesné vzory, vytvořené z uhlíkových pásků, které na sebe postupně vrství.

Cena robota činí asi 3 miliony dolarů, nicméně ISAAC díky své výkonností a flexibilitě pomohl odborníkům z NASA velmi urychlit vývoj a konstrukci různých výrobně náročných dílů pro kosmické lodě.

IndustryTap, Youtube 1, Youtube 2, NASA

Biometrická identifikace u bankomatů

Ve světě stále přibývá případů falšování platebních karet a krádeží jejich číselných hesel - PINů. Různí výrobci karet a bankomatů se proto snaží najít jiné způsoby ochrany finančních transakcí. Například v Číně byl nedávno uveden první bankomat na světě, který zabezpečuje používání platebních karet pomocí rozeznávání tváře uživatele.

Jde o výsledek vývoje v rámci spolupráce několika špičkových čínských univerzit a pokročilých technologických firem. Bankomat již získal certifikaci čínské vlády a je postupně zaváděn na trh a do praxe. Bankomat snímá kamerou tvář a duhovku uživatele a porovnává získaná data se vzorem v interní databázi.

Přesto se zdá, že tato metoda nemusí vyhovovat za všech okolností a zdaleka všem uživatelům. Proto se v jiných zemích někdy uplatňuje i zabezpečení finančních transakcí pomocí otisků prstů (např. v Chile a v Kolumbii). Firma Robocoin dokonce vyvíjí bankomat, který bude zvládat i manipulaci s Bitcoiny a který bude mj. vyžadovat skenování celé ruky uživatele.

Telegraph, CoinTelegraph, Youtube

Drony roznášejí lékařské pomůcky ve Rwandě

Kalifornská firma Zipline se dohodla se rwandskou vládou na dodávce malých speciálních bezpilotních letadel s pevným typem křídla. Tato bezpilotní letadla čili drony mají za úkol rychle dopravovat do odlehlých míst Rwandy kriticky důležité pomůcky a látky pro zdravotní zařízení - kliniky i ambulance. Půjde jak o léky a krevní deriváty, tak i o různé nástroje a další pomůcky.

Doručovací dron firmy Zipline|foto: Zipline

Letadlo startuje pomocí katapultu a díky elektrickému vrtulovému pohonu se rychle dostane do blízkosti cíle. Nad cílem pak letadlo shodí balíček nebo malý kontejner se zásilkou, který nese na palubě, a vrátí se na základnu. Zde obdrží nový balíček, nové souřadnice cíle a případně také novou sadu dobitých baterií a může se vydat na další služební cestu.

Flotila 15 dronů je tímto způsobem schopna dopravit k zájemcům 50-150 zásilek denně. Rwanda se tak stala první zemí na světě, která začala využívat drony pro lékařské zásobovací účely.

USA Today, Futurism, MIT Technology Review, Zipline

Start rakety Sojuz 2.1a “pokřtil” nový ruský kosmodrom Vostočnyj

Dne 28.dubna 2016 po čtvrté hodině ráno našeho času odstartovala z nového východosibiřského kosmodromu Vostočnyj první raketa. 46 metrů vysoká raketa typu Sojuz 2.1a vynesla na oběžnou dráhu kolem Země tři multifunkční resp. vědecké nebo technicky demonstrační družice - jmenovitě astronomickou družici Lomonosov, technologicky demonstrační družici AIST-2D a studentskou družici SamSat-218.

První dvě družice měly hmotnost kolem půl tuny, třetí je malá čtyřkilogramová “nanodružice” typu Cubesat, vyrobená studenty Samarské státní univerzity. Po 9 minutách od startu se od druhého vyhořelého stupně rakety oddělil poslední urychlovací stupeň typu Volga, ke kterému byly připojeny všechny 3 družice. Za další 2 hodiny došlo k navedení všech družic na cílové oběžné dráhy, synchronizované se Sluncem, s výškou kolem 500 kilometrů nad povrchem Země. Stupeň Volga nakonec skončil ve vlnách Tichého oceánu, asi 7 hodin od startu.

Spaceflight 101 1, Spaceflight Now, SpaceFlight Insider, Youtube