Tajné služby: více pravomocí a méně kontroly, varuje Iuridicum Remedium

Návrh ale neobsahuje větší kontrolu zpravodajců. Kritici se pak logicky ptají, zda nejde o bianco šek pro instituce, o jejichž fungování vlastně nic nevíme. Jde tedy o změny k lepšímu?

„Jde o základní věci, které služby potřebují ke své práci, a je až směšné, že k těmto údajům přístup zatím neměly,“ řekl v pořadu Pro a proti šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Podle něj efekt nového zákona poznáme na tom, že „náš život bude trochu bezpečnější, i když se nedozvíme o konkrétních hrozbách, které byly odvráceny.“

Navíc informace, které zpravodajské služby budou moci využívat, už stát má k dispozici, nejde o nějaké zvláštní prolomení nových svobod, uklidňoval politik.

Ten také ujistil, že naopak kontroly nad citlivými údaji teď bude více, právě díky novému zákonu.

Váňa: „Pokud si někdo myslí, že se zpravodajské služby k těmto informacím dříve nedostaly, tak je samozřejmě naivní. Dostaly se k nim také, možná trochu složitěji a možná trochu dráž prostřednictvím agentů. Dnes je vše přesně zákonem popsáno a pod kontrolou soudu, takže se v podstatě jedná o zpřísnění situace.“

Jan Vobořil ze sdružení Iuridicum Remedium souhlasí, že nové opatření efektivnější boj proti organizovanému zločinu i terorismu přinese, ale protože chybí kontrola, je také větší prostor pro zneužití.

Vobořil: „O zpřísnění nejde: jsou to tři nové pravomoci, z nichž jenom jedna bude pod kontrolou soudní moci. Z minulosti navíc víme, že kontrola soudní je velmi omezená, a pokud tady nemáme efektivní kontrolu zpravodajských služeb, což nemáme a velmi dlouho mít nebudeme, tak je pro mě tento návrh zcela nepřijatelný.“

„Nedomnívám se, že zpravodajské služby dostatečně zdůvodnily v návrhu zákona, z jakého důvodu tato data potřebují,“ soudí právník.

Například k údajům o financování terorismu mohou služby přistupovat už dnes. „V této oblasti není žádná změna,“ upozornil Vobořil.

Praxi sdílení údajů mezi státními institucemi advokát kategoricky odmítá.

„Argument, že pokud nějaký státní orgán něco má, může to volně sdílet s dalšími státními orgány, odmítám. Ve státní správě musí být jasně řečeno, kdo k čemu má přístup, a jen proto, že někdo něco má, tak to neznamená, že to může mít i ten druhý,“ kritizoval návrh zákona Jan Vobořil.