Tajemství mořských koníčků
Mořští koníčci jsou přizpůsobeni lovu způsobem, který připomíná „neviditelné“ stíhačky s technologií stealth. Díky němu se mohou ke kořisti nepozorovaně přiblížit na minimální vzdálenost.
Mořští koníčci jsou roztomilá stvoření, která patří k vůbec nejpomaleji se pohybujícím druhům ryb. Jejich kořist, miniaturní korýši klanonožci (Copepoda), je naopak velmi rychlá. Jakmile klanonožec detekuje pohyb vody, který vyvolá přiblížení predátora, zahájí útěkový manévr, při němž za jedinou sekundu překoná víc než pětisetnásobek délky svého těla. Paradoxní tak je, že právě pomalí koníčci jsou při lovu klanonožců nesmírně úspěšní - vědci z Texaské univerzity v Austinu totiž zjistili, že koníček zosterový (Hippocampus zosterae) svou kořist polapí v 90 % případů.
Je to extrémně vysoké číslo a vědci chtěli vědět, proč. Koníčky a jejich kořist v akci sledovali pomocí mikroskopu spojeného s vysokorychlostní digitální kamerou, která zaznamenávala pohyb koníčků, klanonožců i okolní vody. Holografická technika ukázala, že hlava koníčků zosterových je tvarovaná tak, aby minimalizovala pohyb vody nad a před protáhlým čenichem. Ten se díky tomu může nepozorovaně přiblížit ke klanonožci na takovou vzdálenost, z níž prakticky není úniku.
Jiné ryby takovou výhodu nemají. Vědci se domnívají, že unikátní hlavu koníčků během evoluce tvarovala právě potřeba přiblížit se ke kořisti na co nejmenší vzdálenost. Souvisí to se s tím, že koníček svou kořist nasává do úst. Aby tato metoda byla efektivní, musí být koníček vzdálený od kořisti na pouhý jeden milimetr.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
