Syrská opozice nevěřícně a s lítostí sleduje přípravu voleb
Rozhádaná syrská opozice a její zahraniční spojenci nevěřícně sledují přípravu voleb, které potvrdí u moci syrského prezidenta Bašára Asada. Budou se sice konat jenom na území ovládaném vládou, ale mezi opozicí převládá názor, že Asad a jeho spojenci jsou si jisti vítězstvím ve válce. Naděje na politické řešení je přitom stále nepravděpodobnější.
„Před dvěma lety jsme si všichni mysleli, že není možné, aby se režim udržel u moci až do voleb v roce 2014. Opravdu nedokážu uvěřit, co se to kolem nás děje. Když revoluce začínala, byli jsme silnější. Naše hnutí bylo mírové, mělo význam a panovala velká naděje,“ cituje agentura AFP bojovníka Sáira z Homsu.
Podobný názor má i povstalecký velitel z oblasti Damašku Sálim Hidžází. Je-li režim schopen pořádat v úterý volby, je to podle něj chyba opozice, protože je rozštěpená, nemá jasné vedení a ani mezinárodní podporu. „Nejenže je světové společenství ochromeno, ale ani nám pomoci nechce,“ tvrdí Hidžází.
Zatímco Damašek má pravidelnou finanční i vojenskou pomoc Moskvy a Teheránu, opozici spíše chaoticky pomáhají Katar, Saúdská Arábie a Turecko. Hidžází tvrdí, že se opozice nedokáže zorganizovat a stále se hádá. Západ jí nechce poskytnout zbraně, protože by se mohly dostat do rukou islámských radikálů bojujících proti Damašku.
Sámir Našar patří k oponentům Asadovy kliky klanu dlouho, dnes je členem exilové opoziční koalice. Strach Západu z vyzbrojování islamistů prý je příčinou slabosti odpůrců režimu. „Západ má zájem spíš konflikt udržovat, ne pomáhat opozici,“ vzkázal Našar z Turecka.
Také Noah Bonsey z Mezinárodní krizové skupiny se domnívá, že západní spojenci svými výroky vyvolali mezi povstalci naději, ale poskytli jim materiální pomoc, která nestačí na posílení umírněné opozice. Syrská vláda v minulých týdnech ohlásila velké bojové úspěchy v Homsu a Aleppu.
Našar z toho soudí, že „politické řešení je v nedohlednu, protože režim pořád opakuje, že chce zvítězit vojensky“. První pokus o politický dialog skončil začátkem roku v Ženevě fiaskem. Opozice marně požadovala, aby byl Asad vyřazen z jakéhokoli politického řešení krize. Její tvrzení, že volby jsou fraška, nezabrání pokračování války ani dalšímu krveprolévání.
Mezi milionem syrských uprchlíků v Libanonu je také abú Núr. Jeho sedmičlenná rodina se tísní v nevyhovujícím bytě v Tripolisu a představa, že Asad zůstane po volbách u moci, vede abú Núra k úvahám o emigraci. Do Sýrie se rozhodně vrátit nechce, uvažuje o Kanadě.
„Demonstrace proti Asadovi byly zázrak, ale byl by i zázrak, kdyby tato válka skončila,“ říká. Stejně jako mnozí jiní nevěřil tomu, že by se původní protesty mohly změnit ve válku, v níž padne přes 160 tisíc lidí. „Snili jsme o volbách, jež nám umožní zvolit prezidenta, který bude skutečným zástupcem národa,“ vzpomíná abú Núr na začátky protestů.
„Nevrátím se tam, dokud tam bude vládnout ten režim. Přijdu, až tam bude demokracie a svoboda,“ říká další uprchlík abú Tárik. Ghazía Kúrová je přesvědčena, že se po volbách nic nezmění. „Sýrie bývala ráj na zemi, ale teď se z ní stává druhý Irák,“ lituje žena, která přišla při jednom náletu o dva syny.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
