Švýcaři se vyslovili pro přistoupení k Schengenské dohodě

Průběh především prvního zmíněného hlasování se těšil velké pozornosti evropských médií i politiků. To může překvapovat jen na první pohled. Zvláště nyní, po těžkém debaklu, který Brusel utrpěl při nedávných referendech o euroústavě ve Francii a Nizozemí, a poté, co britský premiér Tony Blair ve své zemi přípravy euroreferenda pozastavil, je totiž každá pozitivní zpráva jakkoliv související s Evropskou unií nedostatkovým zbožím. A bruselští politici ji tak musejí náležitě vyzdvihnout.

To dokládají první reakce představitelů Lucemburska, které v současnosti Evropské unii předsedá. Jeho ministr spravedlnosti Luc Frieden mluvil o "dobrém dni pro Evropu a pro Švýcarsko". "Schengen znamená větší bezpečnost a lepší boj s mezinárodním organizovanou kriminalitou," cituje Friedena agentura DPA. V podobném duchu se vyjádřil také Friedenův německý kolega Otto Schily. Podle něj je výsledek švýcarského hlasování "důležitým pozitivním signálem pro Evropu v časech, kdy v jiných zemích získala převahu euroskepse." A rozhodnutí švýcarských voličů přivítali také evropská komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová a komisař pro oblast spravedlnosti Franco Franttini.

Co přesně výsledek nedělního referenda pro Švýcary znamená? Schengenská smlouva se týká volného pohybu osob. Na hranicích Švýcarské konfederace se současnými státy schengenského prostoru by tak měly být do roku 2007 zrušeny pasové kontroly. Protože ale Švýcarsko není součástí Evropské unie, budou celníci na jeho hranicích nadále kontrolovat zboží. Zároveň však tento alpský stát získá přístup do evropské informační databáze SIS, ve které jsou uloženy například záznamy o pohřešovaných osobách a odcizených vozidlech. Na základě přistoupení ke smlouvě z Dublinu bude Bern napříště moci poslat zpět ty žadatele o azyl, kteří paralelně požádali o azyl v některé z 27 zemí této dohody. Švýcarsko se tak spolu s Norskem a Islandem stává třetí nečlenskou zemí Evropské unie, která k Schengenu a Dublinu přistupuje.

K volebním urnám se v neděli dostavilo kolem 60 procent oprávněných voličů, což podle pozorovatelů dokazuje, za jak důležitou Švýcaři otázku dalšího přibližování se evropským strukturám považují. Převážně negativní postoj přitom zastávají obyvatelé venkova v německy mluvících kantonech, stejně jako italsky mluvící části země. Z německy mluvících měst a z francouzských kantonů naopak v neděli zaznělo jasné ANO.

Kampaň před referendem provázely velké emoce. Z politických stran, které jsou zastoupeny ve švýcarském parlamentu, přistoupení k Schengenu a Dublinu odmítala především pravicově populistická Švýcarská lidová strana, SVP. Její představitelé se snažili cílit zejména na obavy Švýcarů z případného nárůstu kriminality. Ostatní strany voliče vyzývaly, aby hlasovali ve prospěch vstupu do schengenského prostoru. Jak upozorňuje německý list Süddeutsche Zeitung, se vstupem své země do Evropské unie však švýcarská vláda ani téměř všechny velké strany nadále nepočítají. Už v roce 1992 Švýcaři odmítli možnost stát se součástí Evropského hospodářského prostoru.

Jakkoliv potěšující může být pro zastánce hlubší integrace Švýcarska do evropských struktur výsledek nedělního referenda, vyhráno ještě nemají. 25.září totiž Švýcaři půjdou k volebním urnám znovu - tentokrát budou rozhodovat o volném pohybu osob. Tedy o tom, zda bude švýcarský pracovní trh nadále omezen pro obyvatele 15 "starých" zemí Evropské unie, nebo se otevře i Východoevropanům. To, zda Bern opravdu přistoupí k Schengenu a Dublinu, musí ještě schválit Evropská unie. A její představitelé už dali najevo, že svůj souhlas podmiňují právě tím, že Švýcarsko otevře svůj trh práce i občanům nových členských zemí Unie.