Švýcaři poskytnou finanční pomoc novým členským zemím EU

Česká republika získá z této částky sto deset milionů švýcarských franků, což odpovídá dvěma miliardám korun. Polovina přijde prostřednictvím švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráce a další část prostřednictvím spolkového ministerstva hospodářství. Konkrétní určení finanční pomoci, z nichž největší částku obdrží Polsko ve výši čtyři sta osmdesáti devíti milionů franků, bude dohodnuto se švýcarskou stranou. Peníze půjdou zejména na reformu veřejné správy, ochranu životního prostředí, podporu soukromého podnikání a budování infrastruktury, jakož i na rozvoj lidských zdrojů, nám z nejbližších zemí pak Maďarsko dostane sto třicet jedna milionů a Slovensko šedesát sedm milionů švýcarských franků. Jde o pokračování švýcarské pomoci Východu, která začala již v roce 1990 po skončení studené války.

Tehdejší Československo obdrželo úvěr spolu s Polskem a Maďarskem ve výši čtvrt milionu franků, načež v následujícím roce obdržela východní Evropa dalších osm set milionů. V dalších letech pak pomoc směřovala do Ruska, Kyrgyzstánu, Ukrajiny, Tádžikistánu a na Balkán. Výsledek referenda se očekával s velkým napětím, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jak dopadne návrh na finační pomoc ani agenturám, které se zabývají průzkumem veřejného mínění. Zatímco dvě velké švýcarské politické strany, sociální demokraté a křesťanští demokraté, tento návrh podporovaly, pravicové strany sdružené kolem Švýcarské lidové strany byly ostře proti. Kladné referendum švýcarské, jak zdůraznila předseda sociálních demokratů Hans-Jürg Fehr, otevřelo cestu k dalším důležitým jednáním s Bruselem, a to o agrární politice a obchodu s elektrickou energií. Předseda křesťansko-demokratické lidové strany Christopher Darbellay upozornil, že výsledek referenda byl na ostří nože, protože šlo o to, aby voliči dovolili otevřít váček s penězi.

Podle jeho názoru jsou však peníze dobře investovány, protože slouží bezpečnosti a stabilitě Evropy a tím i bezpečnosti a stabilitě Švýcarska. Předseda svobodomyslné demokratické strany /nesrozumitelné/, který rovněž uvítal výsledek referenda, upozornil, že jeho případné nepřijetí by vztahy Švýcarska vůči Evropské unii a především vůči východoevropským státům negativně ovlivnilo. Uspokojení z postoje voličů vyslovilo i pracovní společenství /nesrozumitelné/ zabývající se švýcarskou pomocí, očekává však od celostátních stran, že dodrží své slovo a v parlamentě se postarají o to, aby schválená částka nebyla použita na úkor pomoci méně rozvinutým zemím. Hospodářské svazy zdůrazňují, že profitují z východních trhů, protože jsou důležité pro export. Na druhé straně se z řady podporovaných projektů vrací prostředky ve prospěch švýcarských dodavatelů do této oblasti.

Především však švýcarské rozhodnutí uvítala komise Evropské unie s tím, že bilaterální vztahy se ještě více prohloubí. Švýcarská ministryně zahraničí Calmy-Rey zdůraznila, že ano voličů potvrdilo jejich státně politickou zralost, ta umožnila Švýcarsku pokračovat v úspěšné bilaterální cestě s Evropskou unií. Ministryně hospodářství /nesrozumitelné/ konstatovala, že solidární příspěvek pro deset nových členů Unie je politickou a hospodářskou investicí ku prospěchu Švýcarska. Nedělní výsledek referenda byl pro pravicové strany v čele se Švýcarskou lidovou stranou již šestou porážkou, pokud jde o síly, které by zemi chtěly izolovat od Evropy, a třetí, pokud jde o zákony týkající se spolupráce s Evropskou unií. Navíc prohráli souběžné nedělní referendum o dětských přídavcích, pro které hlasovalo kladně téměř sedmdesát procent voličů, kteří se dostavili k urnám. Hlasování o pomoci novým členským zemím však ukázalo jasné rozdíly mezi městskými kantony, který ji podpořily a odmítavým postojem venkovských kantonů, které byly proti.

Celostátně pak rozdíl pozitivních a negativních hlasů činil necelých sto padesát tisíc hlasů při účasti dvou milionů sto sedmdesáti tisíc voličů, což potvrdilo předpovědi, že schválení referenda leží doslova na vážkách. Švýcarská lidová strana na základě výkladů prohlásila, že je hrdá na to, že se jí téměř čtyřicet sedm procent voličů podařilo zmobilizovat proti referendu o pomoci zemí Evropské unie. Její předseda Ueli Maurer konstatoval, že když někdo chce vydat peníze a nikdo se tomu nebrání, pak je těžké proti tomu bojovat. Výsledek je podle jeho názoru čistě finanční záležitost, neříká nic o proevropském jmění Švýcarska.

Lidová strana bude nyní dávat pozor, jak bude miliardová platba kompenzována a kolik dalších dodatečných financí v příštích letech bude uvolněno. Někteří komentátoři však poukazují, že volební boj o referendum na podporu zemí Evropské unie byl veden méně intenzivně než v minulých letech. Předseda sociálních demokratů Fehr dokonce prohlásil, že lidovci snad ani nechtěli zvítězit, protože jako samozvaná podnikatelská strana museli vystupovat proti ekonomickým zájmům země.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .