Světový ministr školství aneb Kdo stojí za šetřením PISA
Tento týden zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, nové výsledky mezinárodního šetření PISA, které je v současnosti považováno za největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání.
Francouzský týdeník L’Obs při té příležitosti uveřejnil profil tvůrce tohoto projektu – německého fyzika Andrease Schleichera. Dvaapadesátiletý Schleicher představuje výsledky PISA každé tři roky.
Šetření sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve dvaasedmdesáti zemích světa. Umožňuje nejenom porovnávat úroveň vzdělávání mezi jednotlivými státy, ale také změřit, jak dané země zdokonalily svůj vzdělávací systém. Z letošních výsledků nejlépe vycházejí asijské země.
PISA je nicméně pouze tou nejviditelnější částí práce Andrease Schleichera. Polovinu pracovní doby dnes stráví na cestách po celém světě. Setkává se se státními představiteli a radí jim v oblasti vzdělávací politiky.
PISA má výsledky
Německý expert věří křivkám a statistickým řadám: „V zemích, které mají nejlepší výsledky, jsme se rozhodli zaměřit se spíše na lepší vzdělávání učitelů, než na snižování počtu žáků ve třídě. V Šanghaji tak mají znevýhodněné děti ty nezkušenější učitele, kteří navzájem spolupracují a cítí se zodpovědní za každého žáka,“ vysvětluje Schleicher.
Výsledkem je, že i znevýhodněné děti dosahují stejných výsledků jako děti z bohatých rodin. V Evropě se ale – s výjimkou Finska - děje přesný opak. „Zacházíme s pedagogy jako s dělníky v továrně. Nedáváme jim žádnou zodpovědnost,“ diví se německý odborník.
V Evropě zacházíme s pedagogy jako s dělníky v továrně. Nedáváme jim žádnou zodpovědnost.Andreas Schleicher
Schleicher zveřejnil první výsledky PISA v roce 2001. Zaměřil se na efektivnost prostředků vynakládaných na vzdělání. Dnes přiznává, že mu nebylo zrovna veselo, když v Bundestagu prezentoval výsledky, podle kterých se Německo umístilo mezi jednatřiceti státy až na dvacátém místě.
I když šetření PISA od té doby v mnohém pokročilo, má ve světě stále dost kritiků, kteří zpochybňují jeho metodologii. Na námitky ale Schleicher odpovídá, že i když šetření není dokonalé, je relevantní. Ostatně země, které se v reformách vzdělávacího systému inspirovaly doporučeními PISy, dosáhly následně skutečně lepších výsledků, dočteme se v týdeníku L‘Obs.
