Sv. Anežka a velké ženy její doby

27. listopad 2011

Před slavnostním zahájením výstavy Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice probíhala v areálu Katolické teologické fakulty UK mezinárodní třídenní konference „Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby“.

Od 22. do 24. listopadu se více než 30 vědců věnovalo kultu sv. Anežky i samotné světici z různých úhlů pohledu od středověku až po současnost. Témata se dotýkala architektury, relikvií, literatury, ostatků, ale také hudby nebo umění. Kromě sv. Anežky byla přednáškami představena také sv. Markéta Uherská nebo Anna Slezská. Mnohokrát zaznělo také jméno sv. Hedviky.

Cyklus Víkendové univerzity
Prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., Dr.h.c. z Katolické teologické fakulty UK v Praze a Filozofické fakulty UK v Praze zvolil pro svoji přednášku název konference Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby, ve které se zaměřil na příbuzenské svazky s Anežkou. Prof. PhDr. Petr Piťha, CSc. z Fakulty humanitních studií UK v Praze věnoval svých 20 minut Úctě sv. Anežky dnes. Ve Víkendové univerzitě uslyšíte také přednášku „Infirmitas, charitas, caritas. Ideové a duchovní zdroje v životě Anežky Přemyslovny“, kterou připravila prof. PhDr. Milada Říhová, CSc. společně s prof. MUDr. Tomášem Zimou, DrSc., MBA z 1. lékařské fakulty UK v Praze, nebo Příspěvek k ikonografii sv. Anežky České prof. PhDr. Ing. Jana Royta, Ph.D. z Katolické teologické fakulty UK v Praze a Filozofické fakulty UK v Praze, kde například otevírá otázku určení ženy podávají nemocnému polévku na tzv. Puchnerově arše. Donedávna byla určována jako sv. Anežka, ale prof. Royt velmi přesvědčivou cestou nabízí další varianty. Celkově jsme pro pořad Víkendová univerzita zaznamenali 20 přednášek, se kterými vás budeme postupně seznamovat.

Výstava byla zahájena
V areálu Anežského kláštera v Praze Na Františku byla 25. listopadu pro veřejnost otevřena dlouho očekávaná výstava Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice. Hned v první den přilákala do areálu desítky zájemců, kteří chtěli poznat obě tváře dcery Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Expozice nabízí téměř 300 předmětů z oborů malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla, archeologických nálezů a také řadu významných rukopisů a listin. Jak v takové záplavě najít to nejdůležitější? Několik tipů nám v Monitoru nabídli sami autoři expozice: doc. Helena Soukupová, prof. Jan Royt, křižovník Marek Pučalík, Štěpánka Chlumská PhD. a prof. Vít Vlnas.

Z výstavy Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice


Hlavním exponátem výstavy je sám klášter doplněný o architektonické fragmenty z Lapidária Národního muzea odkud pochází také Anežčina podobizna ze Svatyně Salvátora. Pozornost jistě vzbudí obrazy Josefa Vojtěcha Hellicha nebo Myslbekovy studie pomníku sv. Václava. Zlatnickou práci reprezentuje nejen ostatkový kříž Přemysla Otakara II. nebo jeho pohřební insignie, ale také z Vratislavy přivezený relikviář sv. Hedviky, berla velmistra řádu Křižovníků s červenou hvězdou či procesní monstrance. Významné listiny reprezentuje latinská verze legendy Candor lucis aeternae nebo Brevíř velmistra Lva, který bude vystaven jen krátce a řada dalších působivých rukopisů včetně Oseckého lekcionáře.

Nikdo z autorů ovšem neopomněl zmínit tzv. Puchnerovu archu. Významné pozdně gotické dílo, které bylo někdy v 16. století rozděleno a souběžně vystavováno na několika místech. V Anežském klášteře si ho poprvé můžete prohlédnout instalované do oltáře, kterým původně bylo. Výstava Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice bude probíhat do 25. března 2012. V lednu budou zahájeny také doprovodné programy v podobě komentovaných prohlídek a přednášek pro dospělé a výtvarných dílen pro děti. Přesný harmonogram najdete už v této chvíli na stránkách Arcibiskupství pražského i Národní galerie.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.